úterý 30. prosince 2008

Promluva

Erýsek má na hlavě stroupek, někde se odřel. Nedalo mi to a zkusila jsem mu ho sloupnout. Takhle fakt normálně ještě nemluví, dnes ale souvisle zaperlil: "Neškrabej mi to! Chci si to škrabat sám."

Dobrý bratr

Vysvětlila jsem Erýskovi, že narozdíl od něj Rejkjavík ještě nemá zoubky a až se narodí, bude moci pít jen mlíčko od mamky, žádné rybičky, perníčky, kapustičku, prostě jen to mlíko. Erýsek to zřejmě bere jako strašlivé příkoří páchané na jeho budoucím sourozenci a od té doby Rekjavíkovi přilepšuje a nosí mu buclatými prstíky do bříška imaginární pokrmy: "Rejkjavíkovi čokoládu! Maliny! Rybičku!" Jen aby mu z toho nebylo blbě...

pondělí 29. prosince 2008

2

Zpívám Erýsovi takhle po ránu tu hitovku, co končí "štěstí, zdraví, hlavně to zdraví" a když dozpívám, zaprosí: "Eště na zdraví, maminko!"
Pak jsme skoro slušně poobědvali v restauraci, džus s brčkem a tak (taky si řešíte na svých potomcích vaše dětské touhy? Co já bych tehdy dala za džus s brčkem...) a než se vyspal, měl i želatinový dort, svíčky, uklizeno po svátcích a tatínka s kupou dárků.
Všem autorům dosud došlých gratulací děkujeme! Hlavně nic nenoste.

neděle 28. prosince 2008

Čtyři dohody

Ve třetí dohodě se píše: "Nevytvářejte si žádné domněnky." Nějak si to v praxi neumím představit. Denně interpretuju tisíc a jeden projev okolí a od toho se odvíjejí moje postoje. A když to dělám blbě, tak mám pak taky blbé postoje. (Nemít žádné postoje asi taky dost dobře nejde.) A nakonec to pěkně odnesou ti, kteří si na základě mých blbých postojů můžou vytvořit ještě blbější domněnky. Uklidňuje mě snad jen to, že tomu občas bývá i opačně. Bóže, to je zase večer.

Postřižiny

Erýs byl strašlivě chlupatý a ježatý, protože jeden by neřekl, kolik praktických dopadů může na batole mít takový rozchod jeho maminky ještě mnoho měsíců poté. Copak, že doma není lásky, ale on není taky holicí strojek s nástavcem!
Spřátelení Kolíňáci nám ho dnes velkoryse půjčili, tak jsem se pustila do prvního samostatného lazebničení (stříhání Batmana ve Strašecí u kostela nepočítám, jednak mi pomáhala Cífka, druhak v půlce málem utekl). A tak se zase dmu mateřskou pýchou, ó, ten je tak krásný...

Vibrace

Dnes Erýsek pochopil podstatu šíření zvuku, že jsou to takové ty zvukové vlny, co když se k nim dá dostatečně blízko ucho, tak vibrují. V rámci tulení před uspáním jsem mu zpívala o vlaštovičce a Erýs si přimáčkl ucho k maminčině rozeznělému hrudníku, aby poslouchal brnění. Smál se a vyžadoval opakování.

Na druhém konci

Erýsek dnes lezl, prozatím pochopitelně na druhém konci lana. Taky Prahy, ty Holešovice máme trochu z ruky. Ale zase tam mají chyty ve tvaru zvířátek, takže zafungoval systém "stoupni na sloníka, chyť se prasátka" a Erýsek vystoupal vcelku samostatně až k očím veliké namalované opice, poškrabal ji po hlavě a pak teprve zahlásil: "Sundat!" Byl spuštěn a to ho rozesmálo víc než lezení samotné. Tak jsem se zase nadýmala mateřskou pýchou a litovala, že jsem nevzala nic pro obrazový záznam.
Tlusté bouldrovací matrace byly taky skvělé. Tři hodiny mateřského volna poté, co si ho vyzvedl velkej, byly taky skvělé. Jen toho utopence jsem si musela dát bez chleba, to by ještě chtělo vylepšit.

pátek 26. prosince 2008

O stupňování příslovce "dobře"

Čeština zná tři stupně - dobře, lépe, nejlépe. Pak máme superlativ absolutní - optimálně, to je taky takový třetí stupeň a už podle názvu je jasné, že nad něj není. Vynalézaví Češi však už do běžné mluvy zařadili i šestý stupeň - nejoptimálněji. V obecné čestině hrubšího ražení lze zaznamenat dokonce i stupeň čtyřiapůltý: "Co nejoptimálnějš to pude..."

úterý 23. prosince 2008

Dojmy z prvního Štědrého večera

Poprvé jsme se letos u stromečku sesedli Erýsek, jeho táta, maceška a já. Povečeřeli, zaprskavkovali na balkóně, pak zazvonil Ježíšek a složil pod stromek hromadu dárků. Fakt hromadu, bylo z toho dobrých pět kilo tříděného obalového materiálu. Bylo by zbytečné promlouvat zde o jednotlivostech, stejně všechny akvizice přebil dárkový set pro maminku od bývalého skorotchána - kniha Smrt číhá v černé díře a dlouhatánské stříbrné korále z umělé hmoty. Snad nebude nevkusné, když prozradím, že jsem si smíchy cvrkla do gatěk.

pondělí 22. prosince 2008

Krtek rulez

Kamarádky černovlasá krásná máma, co vypadá spíš jako její sestra, šla po ulici v černém semišovém kabátku, v černých botičkách a s černou kabelkou v ruce (žádná Prada, jasný? :-) ). Když míjela maminku s dvěma batolaty, zaslechla: "Hele, to je Krtkova máma!"

neděle 21. prosince 2008

Multifunkční bazének


Když těhule nemůžou spát, zadávají na youtube.com heslo "porod doma". Sjíždějí britské a americké filmíky a zjišťují, že jejich zahraniční souputnice dostávají od státu k dispozici tzv birthkit i s nafukovací porodní vanou. Nedá jim to a vygooglí si birthkit. Vana stojí dvacet pět dolarů. Pumpa kolem čtyřiceti. Che, smějí se, to je láce. Pak si vzpomenou na poštovné. Hm. Googlí britské, švýcarské, rakouské, německé pobočky. Pořád to není ono.
Googlí dál, tentokrát na českých stránkách dětské nafukovací bazénky. Když tu náhle narazí na naprosto identickou vanu, v ní tatáž modelka, od téže firmy, jen je to potištěné mořskými zvířátky. Za pětikilo. Erýsek potřebuje k babičce na zahradu bazén. Pumpu si půjčíme od nějakého majitele nafukovací kanoe.


sobota 20. prosince 2008

PF 2009


Neurotická svobodná matka

V rámci nezávazného pavlačového hovoru se sousedkou jsem zmínila naše slavné a velmi aktuální období vzdoru. Očekávala jsem asi něco jako přitakání, že jojo, děti jsou prevíti a nesmí se jim ustupovat. Jenže sousedka opatrně povídá, že chápe, že to mám hodně těžký, jsem na něj sama, a že to slyší, jak tam chlapeček často pláče... Tak téhle image jsem se nějak zapomněla obávat :-D.

Jo, kdyby sousedka věděla, že jsem si dnes zcela samostatně našroubovala luxusní záchodové prkýnko s krtkem, přestože návod obsahoval celých pět kroků a vyžadoval užití křížového šroubováku, jistě by o mně změnila mínění!

Ekologické miminko aneb chvilka poezie

Říkali mu Eriku
koupali ho v kyblíku.
Nosili ho v šátku.
Místo Pampers - látku.

Že byli fakt střelený
prali v mýdle s jeleny
co s přidáním sody
znečistí míň vody.

O nudlích

Těstoviny. V dětství to ve mně evokovalo jediné - kolínka. "Neska sou kolínka..." ploužíme se znechuceně do školní jídelny. Kolínka a univerzální hnědá. Trochu vyšší level byly špagety, ale taky žádná sláva. Špagety a univerzální červená. Coby sečtělé dítě jsem se brzy setkala s faktem, že Italové to mají strašně rádi. Nechápala jsem Italy.

Pak přišla éra skutečných těstovin, tedy těch sušených. Objev značky Barilla a s ním ruku v ruce jdoucí náhlé pochopení pro Italy.

A dneska jsem si podle receptu z knížky o italské kuchyni udělala vlastní čerstvé těstoviny. A vzpomněla si, že to vlastně znám, protože u babičky se čas od času všude povalovaly obrovské plachty neskutečně tenkého těsta, z kterého krájela nudle do polévky. Tenkrát mi nedocházelo, že by ta dobrota mohla mít něco společného s (fujho) kolínkama. Takže zase nic nového pod sluncem.

pátek 19. prosince 2008

Downshifting

Babička hlídala a já si šla na Anděla koupit tričko na překrásný pupík. Potkala jsem známou a nechala se stáhnout na kafe. Ptala se, čím se teď živím. Po pravdě jsem odpověděla, že mateřskou,výživným a dary přírody (díky, pěstitelé babi a dědo, a člověk se taky občas celkem slušně nají na návštěvách...).
Známá se zhrozila a nastínila mi podrobný scénář, čeho všeho bych ve svém věku a při svých schopnostech už mohla dosahovat. Fakt podrobný, včetně chůvy a zapřažených babiček. Měla své zkušenosti, dítě u chůvy a velmi drahou kabelku.
Blekotala jsem cosi o tom, jak je krásné být s Erýskem u všeho, co dělá a říká, o dobrovolném uskrovňování, pomalejším životním stylu a jiných hodnotách. Byla jsem o tom všem přesvědčená, ale můj ústní projev byl vždycky slabší než písemný a tváří v tvář té nenápadné cedulce Prada na kabelce - no prostě to vyznělo trapně, chyběl tomu slogan.

A dneska (po přečtení nové Sedmé generace) už ho mám! Neflákám se, v důsledku čehož bych žila z ruky do huby, JÁ DOWNSHIFTUJU!

Noun: downshift - A change from a financially rewarding but stressful career to a less well paid but more fulfilling one

středa 17. prosince 2008

O chomoutu

Setkala jsem se s poměrně radikálním názorem na genezi mého těhotenství - snažila jsem se chlapíka polapit do chomoutu všemi prostředky a dojela na to. Je to pravdivý postřeh, jen jeho perspektiva je taková..., taková mužská.

Bez mučení, ano, už nějakou dobu si přeji se vdát. Jednak pro tu romantiku a závažnost okamžiku, kdy si dva slibují takřka nesplnitelné.

Pak taky pro pocit rehabilitace, jakési nedotknutelnosti, jakého se vdaným paním dostává, ať už za svobodna dělaly cokoli, v čem se společnosti znelíbilo. Což je v případě svobodné matičky vychované v kompletní buržoazní rodině (v nejlepším slova smyslu) celkem nasnadě.

No a ty šaty, že jo.

S touhle vizí před očima jsem byla ochotná přehlédnout pár varovných signálů, ať už to byl lehký zdvořile skrývaný nesouhlas některých prozřetelných kamarádek, nebo počiny samotného objektu mé touhy po zakotvení v přístavu manželském. Moje blbost, a jak správně podotkl onen povolaný soudce mých motivací, dojela jsem na ni.

A Rejkjavík samotný? To je prostě bonus.

úterý 16. prosince 2008

Právě jsem vyhodila 3 hračky

K Vánocům je jich už teď hlášeno mnoho, v kutlochu po chlapíkovi se taky začínají kupit. Prosím Vás, kteří nás snad plánujete čímkoli obdarovat, abyste sáhli po biodobrotách či naučné knize. Encyklopedie, atlasy zvířat, rostlin, cokoli vhodného i nevhodného k Erýskově věku, já už mu to nějak vysvětlím.

Jedna skeptická 27+5

Co by matka nežehrala
když ji bolí pod žebrama.
Tlačí ji tam děloha.
Už se naroď, proboha!

Děti potřebují hranice.

Tak je Erýskovi dávám. Dávám mu je i dnes, přestože během třetího půlhodinového uřvaného pokusu o překročení hranic už kdosi ze sousedstva pokašlával u dveří, aby se tady uvnitř slyšelo, že they watch out...

Moc mu prospívají, řekla bych. Pusinky taky, těch je taky dost.

neděle 14. prosince 2008

Pro děti a rodiče, kteří berou realitu takovou, jaká je.

Napadlo mě sepsat básničky, které občas povídám Erýskovi, opatřit je ilustracemi ze štětce Petříka B. a vydat je svázané. Teď jen najít někoho, kdo nám to vydá. Což?

První pusa

Šel po hřišti vratkým krokem
přitočila se mu bokem.
Chytla ho a zlíbala.
Bábovky mu sebrala.

"Je láska tak krutá, mami?
chtěl jsem si hrát s bábovkami..."

sobota 13. prosince 2008

Erýsek o stromku jalovce

"Strom velikej. Stojí, neválí se."

Optický vtip

V rámci prvního bezdětného víkendu jsem si dala dlouhou horkou sprchu v 13:30 odpoledne a pak si pro radost před zrcadlem navlékla krátké červené šatičky, které jsem nosila v prosinci 2006 přes džíny, aby mi netáhlo na tehdy skoro klubající se miminko.
Hořejšek vypadal zhruba stejně jako před těma dvěma lety. Pak přišel obrovský buben. Pak dlouho nic a nakonec opticky tenké nožičky. Dlouho jsem se smála.

57letý inteligentní muž se středoškolským vzděláním

hledá práci. Má gympl a milion manažerských a jiných doplňovacích kurzů. Je to pán na úrovni a chce pracovat. Jeho mírně vedoucí úřednické místo v bance bylo v rámci restrukturalizace zrušeno. Potřebuje plat kolem 23 tisíc a je schopen z Rakovníka denně dojíždět do Phy, Kladna...
Tak jsem si řekla, že když tady můžu prosit o koloběžku (a propo, sehnali jste mi nějakou?), zkusím se zeptat i pánovi na práci.

středa 10. prosince 2008

Noví muži

Jak ta civilizace pokračuje, každý den vyhyne nějaké to zvířátko nebo kytka. Jo, holt ta civilizace není nic přátelskýho. V poslední době ale ve spřátelených rodinách i sousedství registruji jedince zcela nového živočišného druhu, na jehož vzniku měla ta civilizace asi lví podíl.

NOVÍ MUŽI!!!

Úžasní mužové, kteří ve dne pracují a pak spěchají domů, aby osobně vykoupali své robě. Úžasní dva mužové s dvouletými dcerami, které jsem potkala cestou na zabijačku, jak přicházejí směrem z Prokopáku a šalamounsky řeší spor o kočárek (jedna si ho mohla vézt, druhá si směla sáhnout na stažené prase - prostě elegantní mužné řešení). Úžasní mužové, kteří se po porodu dalšího přírůstku totálně nezruší ve víru oslav, ale ošéfují manželce domácnost v šestinedělí, aby mohla v klidu kojit a srůstat. Úžasní mužové, kteří v noci vstanou z postele a jdou zahnat od batolete strašidla. Vítáni pronikají na dosud výsostně ženská území a dávají prostor pro vznik šťastných NOVÝCH ŽEN.

Znám jich sedm, to je dobrý, ne?

Smysly

Erýsek si prdl, pokrčil nosík a hlásil: "On prděl. Smrdí. Já vidím, jak smrdí!"

Neználek

Erýsek prohlížel obrázek na darovaném adventním kalendáři. Kolem stromečku stojí Šmoulové a kamsi čučí. Erýsek: "Dědečkové čekají."

pondělí 8. prosince 2008

Že mám dulu...

... je samozřejmě radostné, ale celkem v normě. Ani jsem o tom nenapsala na mikrouše. Ale že dulu obdařil Mikuláš a je počtvrté vtom/v tom (Víte? Pavlíno?), to si už vlastní zápis zasluhuje. Pilátovi, mohutně gratulujeme!

Důkaz místo slibů

Je 14:41 a my máme od rána stále ještě suchou plínku. Nočníkovat jsme zvládli i v herně, což svědčí především o disciplinovanosti matky, jasné?

A třešnička na dortu - vždycky, když se Erýsek rozkaká do plenky a při mém občasném včasném zásahu dodělává do nočníku, slibuje, že "pšíště celý do nočníku." Dnes se před obědem vyčural, pak si vyžádal nočník ještě jednou a poslal mě pryč. A za chvíli bylo tam. Celé. Je skvělý.

neděle 7. prosince 2008

O tatíncích

Napsali jsme s Erýskem do prosincové Betynky článeček o miminku, vyfotili nás k němu na pěknou fotku, idylka. Až na box, který jsem před publikováním čísla nikdy neviděla, kde se píše, jak si to druhé těhotenství užívám, neboť první tatínek tatínkovat nikdy nezačal a až s druhým partnerem jsme poznali to opravdové štěstí - kompletní rodinu. To si tedy z prstu vycucali pěknou kravinu. Jsem strašně naštvaná a cítím se tak nějak bezmocně, protože velkej si to nezaslouží. Ani chlapík ne.

Takže tisková zpráva národu: Velkej je dobrý tatínek, i když externí, a chlapík, ač nám do života taky přinesl hodně štěstí, má do klaďase zatím hodně daleko.

pátek 5. prosince 2008

Erýskův první KOMBAJN!!!


čtvrtek 4. prosince 2008

Prasatko

Veselá partička tří matek, čtyř a půl dítěte a jednoho těhotného páru vyrazila k Bůčkovi na zabijačku. Děti poprvé viděly rozpůlené prase, plné necky krve, plíčky v kýblu, štětiny na zemi a planoucí polena. Matky tradičně viděly i za roh a těhotný pár s lehkým ustrnutím viděl, do čeho se to pustil.
Stoly se prohýbaly a potkali jsme Ludvu z loňských hor.
Bylo to poučné a chvílemi až slastné dopoledne (ta prdelačka...).

středa 3. prosince 2008

Love reborn

V posledních dnech nebo spíš nocích se mi stává, že místo spánku vedu nekonečné vnitřní dialogy s týpkama, které o tom svém stejně nepřesvědčím, mám z toho špatnou náladu, kruhy pod očima, příčníka a Erýs vyrážku kolem pusy. (Taková autorská zkratka, to by bylo na půl hodiny ufňukaného psaní.)
Včera jsem naplákala po skypu (nejen) Šmídce, jak jsem z toho všeho pěkně zničená, a ta povídá, že bude nejlepší, když začnu znovu. Dobrá rada, jakpak se to asi dělá? Prý těžko.

Tak jsem teda začala. Když na mě přijde polemické myšlení, začínám si radši povídat s Rejkjavíkem. Když na mě přijde depka, začínám se těšit, že v dubnu půjdu lézt do Černolic.

Dneska jsme byli celé dopoledne na sluníčku. Protože jsem nadmíru schopně uvařila oběd už ráno během Erýskovy výtvarné produkce, měli jsme spoustu času řádit a pusinkovat se na každém rohu. Pak jsme společně v přátelské shodě pojedli, dlouho spali a šli poprvé cvičit do Sokola. Úžasné dvě staré babky v teplákovce tam zvládaly hromadu malých dětí na nářadí. Erýsek se nadšeně vrhl mezi ně. Našlapoval po kladině jak Čáslavská, plazil se, skákal a prolézal.

Pak tam vtrhli čerti. Čerstvý odstavenec mi chvíli v panice olizoval výstřih a tvrdil, že "Rači domů." Neprotestovala jsem, obula ho, jenže zvědavost je mocná, k odchodu se neměl a za chvíli už hlásil "Maj ocasy. Ukážeme. Jsou ošklivý jak divočák." Takže první Mikuláš zřejmě proběhl bez traumat.

Do večeře času dost, jeli jsme nakoupit ovoce. Sousedka ze Srbska, co s její dcerou občas pijeme kafe, se svezla s námi a celý nákup mě opečovávala, Erýse bavila a nosila tašky. Navíc měla kupon na pětiprocentní slevu, tak jsme významně ušetřili. Moc příjemné. Před večeří nás ještě krásná elegantní sousedka z Ruska sprdla, kde se celý den trajdáme, že má pro kluka adventní kalendář.

Po večeři, koupeli a milionu vysmátých pusinek šel Erýsek klidně spinkat. Až teď mi dochází, že bez vyčištěných zubů. Projednou.

Náš svět je zase přátelské místo.

Realistické vnímání barev

Erýska chytly barvičky - pastelky, vodovky, barvy everywhere. Dnes po dopolední výtvarné tvorbě prohlížel svoje patchworkové kalhoty a ukazoval na záplaty: "Zelená." Do té se trefil, hnědou jsem mu poradila. Pak chvíli bezradně zkoumal tu, co byla červená, než přošla zhruba třiceti pracími cykly maminčiným ekopráškem bez optických zjasňovačů. Nakonec na to přišel: "Červená jako prase."

úterý 2. prosince 2008

Příčník

Rejkjavík se přece nemůže jednoduše stulit do bříška hlavou nebo prdelkou dolů, aby zabral míň místa, kdepak. Uvelebil se roztažený horizontálně, jen ať mu mámino bříško dělá prostor, jak jen může. Fakt legrační je, když se protahuje, to se mi pak dělají bouličky na obou bocích.

Když kope fakt hodně, tak Erýsek prchající boule chytá rukama a chechtá se jim: "Mám tě!"

pondělí 1. prosince 2008

V dětech pravda

Tohle mám jen z doslechu. Spřátelení K vzali Erýska a Matýska v době mé převeliké nevolnosti na oběd k ajurvédskému strýci M. Strýc uvařil ajurvédskou polévku. Strávníci ochutnali a zatrnulo jim. Jak odmítnout zdravou krmi a neurazit strýce? Erýsek se pochlapil a pevným hlasem téměř dvouletého muže pravil: "To nejím." Děda K s úlevou odložil lžíci řka: "Konečně někdo." Návštěva nakonec neskončila tak nejhůř, ačkoli boj o poslední psí granuli lisovanou zastudena vyhrál Matýsek.

Pro děti i fotografy

www.vejnar.com