To je taková idylka!

"Pani, vy máte tak krásnou rodinu, to jsou všechny vaše? Vážně, i ten tmavší chlapeček? Ty děti se ale maj, že maj takovejch sourozenců, to musí bejt pěkný, vyrůstat v takový rodině, budou mít na co vzpomínat, až budou velký! Ale že se s žehlením nadřete, mladá pani, že jo?"

Tak tohle absolvuju nejmíň dvakrát do týdne. Kde to lidi proboha vzali, že čím víc dětí, tím šťastnější dětství? Znamená to víc individualit, třecích ploch mezi nimi, víc dělení se, služby na domácí práce, strašlivej, ale fakt strašlivej řev, co je slyšet až k Labi, když hrajou večer fotbal.

A mimochodem, nežehlim, pani.

Nice and tired

Přijela Yinan, aby opatřila včelnici čínskou kletbou na případné zloděje včelstev. Ta kletba je fakt hnusná, takže si to každej lump určitě rád rozmyslí. Poté, co popsala nosný trám patřičnými znaky, jsme seděly u včel, malovaly na nástavky a probíraly svá manželství.

Trochu mě zarazilo, že když se za tím ohlédnu, hned po spojce "and" ze mě padalo nejčastěji přídavné jméno "tired". Tak to tak vypadá, že Vašek asi nebude nebude nejdéle kojené miminko v rodině a že jsme si kua těch dětí taky nemuseli pořizovat tolik.

Když se jaro zeptá...

Celou dobu jsem si namlouvala, že ty odložené peníze mám na léto. Že mi stačí odělat oddělek do Kájova a Valuščina úlu. Nebo že se pak uvidí a teď mě nerušte, teď kojím.

Pak mi vlídný včelařský guru dal decentní sodu a já dávám všechno do pořádku. Děkuji jemu za poňouknutí, Matelům za matroš, panu Vávrovi za akušroubovák, Karlovi za šroubky a Hospodářovi za hřebíčky.

Včelaření nikdy nebylo snadnější...

Sedmý produkt

Včely toho člověku nabízejí hodně. Med, vosk, propolis, mateří kašičku, trubčí masíčko, podmor...

Copak člověku, ale jaké zázraky nabízejí včely ženě!!! Stačí odparkovat kočárek pod včelami hučící třešeň a je klid, zaujaté robátko sleduje neklidné pohyby malých okřídlených tělíček, očka nejprve stíhají, pak už nestíhají a nakonec se za konejšivého bzukotu únavou zavřou. Včely jsou těšitelky, chůvy, večerníček.

(A ještě jeden zázrak umí. Stačí si stoupnout k úlu, nadzvednout víko a křiknout po dětech "dneska jsou zlý!" a půlhodina klidu je zajištěna.)

Culpa mía

https://www.youtube.com/watch?v=OVUKh3mSLgo&list=PLA9D8EBAB45DB0115&index=3

Jsem tvé stáááříííí, pusť mě dáááál

Bratru před sedmi lety jsem tu psala, jak jsem se před zrcadlem chystala na rande s Rudovým otcem a zjistila, že mladistvý pel je ve psí. Lakovala jsem si děsivou skutečnost tím, že jej nahradil zralý ženský půvab a takové řečičky.

Bože, jak já tehdy byla pompézní a naivní a kdovíjaká cizí slova ještě. Sice mezi oním dnem a dneškem uplynula i periodka, kdy jsem pevně věřila, že je mi sedmnáct, nosila minišaty bez ramínek pod zadek a i jinak se nechovala jako dáma lehce po třicítce, ale zub času tiše hlodal.

Dneska taky koukám do zrcadla, mám ho v autě na stínítku, kde jsou ty doby, kdy na zhlížení se v zrcadle byl čas, a lup ho, kouká na mě nějaká paní. Jako pěkná docela, hezky upravená, ale kdeže je to děvče krev a mlíko. Jasně, že tehdy před sedmi roky tam ještě spousta mladistvého chmýří zbývalo. Zato dnes bylo i po dvou ibalginech a krému Dr Hauschka zjevné, že poslední rousky pelu odnesl Vašíček na tlustých stehýnkách a nahradila je neoddiskutovatelná dospělost.

Sladím si to tím, že konečně vedle mužů věku mého manžela a starších, kteří mě bavili už od takových dvaceti, vypadám docela na místě. (A jsem moc zvědavá, čím si to budu sladit za dalších sedm let.)

Nejlepší kamarádka ženy

Tak už zase pečeme chleby a děláme sýry. Jsou rána, kdy nemít myčku, vstala bych a hned bych hořce plakala.

Máte nějaké zkušenosti s tím, co se děje, když se mísy zapatlané od kváskového těsta dávají do myčky? Myslím longterm zkušenosti, u nás zatím dobrý, a stejně nejspíš přejdu na systém předkyň. Koho by napadlo mejt dížku, že jo.

Od rána šťastně

 ... až do večera.

Unavená a drobet zoufalá nad synovým slovníkem jsem si ulevila: "Eričku, nemluv tak sprostě, nejsi prezident."

"Tunda fem, tunda tam," pohotově zareagoval Ruda.

A to jsem vždycky myslela, že jsme spíš apolitická domácnost.

Venkovská strava a novorozenci

Plenka přivezla kvásek. Hospodář se nemohl nabažit chleba, pořád opakoval "boží, boží". K tomu deset vajec od holek z kurníku, kopřivový špenát s česnekem, nivový dip. Lepší večeři jsem dlouho neměla.

Taky se Růžovce narodilo kozlátko, holka. Červenka je nejspíš na spadnutí. Každý rok je to jiné, když se rodí kozlata, ale pořád pěkné.