tag:blogger.com,1999:blog-10307732092052863622024-02-07T09:21:13.717+01:00mikroušikubahttp://www.blogger.com/profile/00106426251128681064noreply@blogger.comBlogger2017125tag:blogger.com,1999:blog-1030773209205286362.post-61403069384160546162017-10-24T08:56:00.001+01:002017-10-24T08:56:18.644+01:00Spanilomyslným čtenářkám a těm pěti borcům, co tu taky čtouDěti už jsou velké a nerady o sobě čtou, Hospodář seká latinu, já stárnu a jen málokdy pokukuju po jiných, náš zemědělský rok už jsem tu protočila šestkrát. Prostě lidi, není o čem psát!<div>
<br /></div>
<div>
Mikrouši končí, trochu je zabíjí facebook, kde je ta komunikace oboustranná a to mě baví. A hlavně už nestíhám. Musím začít trochu vydělávat, šestice drahoušů taky dokáže s nastupující pubertou zabavit, jde do tuhýho.</div>
<div>
<br /></div>
<div>
Jsem vděčná za roky s vámi strávené, za spoustu podpory a lásky, které se mi tu dostalo. Někteří z vás čtenářů mi vstoupili do reálného života. O spoustě dalších nevím nic, ale stejně děkuju. </div>
<div>
<br /></div>
<div>
Kdyby vám občasná úvaha na většinou nedětská témata chyběla, koukněte na www.nesoudimvas.cz/blog nebo na facebookovou stránku nesoudimvas.cz. </div>
<div>
<br /></div>
<div>
Krásný podzim!</div>
<div>
<br /></div>
<div>
Hanka.</div>
<div class="blogger-post-footer">mikrousi</div>Hanka Kl.http://www.blogger.com/profile/09357899791838792970noreply@blogger.com12tag:blogger.com,1999:blog-1030773209205286362.post-37850784991707839032017-08-08T19:52:00.000+01:002017-08-08T19:52:01.141+01:00Včelaři a veletokVýkonu předcházely dva roky pilných příprav, fyzikální veličiny bylo nutné brát v potaz. Důležité pro nás byly především proud a výkon.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjwdOipV7x-7zPFJrHOGJth6kRRRCyNFU74vTh1uXsLjRB-4zWfoW5I71VFjo7SOhDIM2VBh1GqZJPdEYNwWZnDP3O1V9nivWtKqAdorHTb7Upa6_45Cm87jMspcZ6lxbCFRQhZh3DRXJM/s1600/DSC_2523.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjwdOipV7x-7zPFJrHOGJth6kRRRCyNFU74vTh1uXsLjRB-4zWfoW5I71VFjo7SOhDIM2VBh1GqZJPdEYNwWZnDP3O1V9nivWtKqAdorHTb7Upa6_45Cm87jMspcZ6lxbCFRQhZh3DRXJM/s320/DSC_2523.JPG" width="320" /></a></div>
<br />
Do proudu jsme vstoupili a začali podávat výkon.<br />
<span style="background-color: white; font-family: TriviaSeznam, helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhjr6uTsMAWShbkQ0lIUIqUSG7au4J3hCeqsksV1WZlZ8qisc7vX1SJpmV-_9NgtyFQBnqSU9dSZ7Za83L4nrpJgIsZOhPnDVIhgKy4OZFAdAyIYSfzBC1WjU_MuOgWGy78Dz1kXebZhVg/s1600/Labe+start.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="180" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhjr6uTsMAWShbkQ0lIUIqUSG7au4J3hCeqsksV1WZlZ8qisc7vX1SJpmV-_9NgtyFQBnqSU9dSZ7Za83L4nrpJgIsZOhPnDVIhgKy4OZFAdAyIYSfzBC1WjU_MuOgWGy78Dz1kXebZhVg/s320/Labe+start.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
Po hodině dvaceti minutách už byli známí vítězové. Neuvěřitelné téměř tři kilometry, teplota vody 22 stupňů, průměrná rychlost borců až 2,1 km/h. Proud pomáhal jen zanedbatelně směšným průtokem 75 m3/sec.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhQmkmRhhTLkD7mVcvoDXvLKw_wo_6nvGHscP036sLMvy3lqFvmNOAwPQWsMrLNaRANtwOBDezA6biufUkHp_0ypqU0-C1Q6a55ig7fQQupAT08NNyxUFTVfG8oTCOVMLu8RCnABOwdr4A/s1600/Labe+sl%25C3%25A1va+v%25C3%25ADt%25C4%259B.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="180" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhQmkmRhhTLkD7mVcvoDXvLKw_wo_6nvGHscP036sLMvy3lqFvmNOAwPQWsMrLNaRANtwOBDezA6biufUkHp_0ypqU0-C1Q6a55ig7fQQupAT08NNyxUFTVfG8oTCOVMLu8RCnABOwdr4A/s320/Labe+sl%25C3%25A1va+v%25C3%25ADt%25C4%259B.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
Nad pivem v areálu už nebylo vítězů ani poražených.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEicaq8ATPOmYXPiy-0ND6sdM6o_B7IRaYprszKrTqIVTk0zdMuqrAd9ba1ojBs8AI_zfGqAAq4f-YPURL17lFEKPVQxnYFygxIObS4pUHZ-HjmaFNJBT-c9w3g719kB-lYKQqJIQGEmrvM/s1600/Labe+nen%25C3%25AD+v%25C3%25ADt%25C4%259Bz%25C5%25AF.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="900" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEicaq8ATPOmYXPiy-0ND6sdM6o_B7IRaYprszKrTqIVTk0zdMuqrAd9ba1ojBs8AI_zfGqAAq4f-YPURL17lFEKPVQxnYFygxIObS4pUHZ-HjmaFNJBT-c9w3g719kB-lYKQqJIQGEmrvM/s320/Labe+nen%25C3%25AD+v%25C3%25ADt%25C4%259Bz%25C5%25AF.jpg" width="180" /></a></div>
<br />
Závěr: Včelařům je v Labi dobře. Jeho využití pro kočování směrem Štětí, Roudnice, Ústí nad Labem je bohužel dočasně omezené morovým pásmem. Ale my nezoufáme.<div class="blogger-post-footer">mikrousi</div>Hanka Kl.http://www.blogger.com/profile/09357899791838792970noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-1030773209205286362.post-83687674985791606992017-07-10T12:20:00.000+01:002017-07-14T15:02:50.557+01:00A bez cejnůRybáři odjeli domů. Doma už odpočívali i bruslaři a cyklisti. Prostě svatej klid, samota (ne osamělost :-) ) a teplý Labe. Nebylo před kým se předvádět, tak jen slastnej kousek a zase zpátky do sukně a do sandálů.<div class="blogger-post-footer">mikrousi</div>Hanka Kl.http://www.blogger.com/profile/09357899791838792970noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1030773209205286362.post-74039416126854182562017-07-09T12:20:00.004+01:002017-07-09T12:20:35.702+01:00Juraj mě naučil milovat Szidi.Jaj, milý!<br />
<br />
https://www.youtube.com/watch?v=6KuGQOAp4XQ<div class="blogger-post-footer">mikrousi</div>Hanka Kl.http://www.blogger.com/profile/09357899791838792970noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-1030773209205286362.post-3753525413864970522017-07-08T22:15:00.000+01:002017-07-08T22:15:02.025+01:00Vzájemnost s cejnemTradičně přijeli rybáři. Rozložili se na našem, ulovili mi pár cejnů, vyfiletovali, ochutnali med prstem z plástu. Letos výjimečně neadoptovali Rudíka, ten je v Chorvatsku. Pomohli s vodou pro kozy, namrazila jsem jim takový ty modrý udělátka do ledničky. V září prý přijede i ten nejhezčí. Sladkost života na venkově.<div class="blogger-post-footer">mikrousi</div>Hanka Kl.http://www.blogger.com/profile/09357899791838792970noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-1030773209205286362.post-66377524850844420222017-07-08T00:03:00.000+01:002018-06-06T16:33:43.888+01:00Zase za rok, moji.Dnes ráno mi přišel dopis. Sice nebyl papírový, prolezlo to přes Messenger, když jsem zapla wifinu, ale jinak to byl opravdový dopis. Psali mi dva muži, s kterými jsem prožila pět šest zpěvných opojných hodin nad lahvemi vína, které žádný z nás neplatil.<br />
<br />
A měli úplně pravdu, a velice mě to těší, že cítí stejně jako já, že pro takové hodiny žijeme a sčítají a násobí se v nich všechny drobné radosti, které každý den a znovu a znovu, a pak vybuchnou v extatickém rozměru, až je potřeba o tom napsat dopis a opáčit odpovědí. Abychom věděli, že to bylo a díky Bohu za to.<br />
<br />
<br /><div class="blogger-post-footer">mikrousi</div>Hanka Kl.http://www.blogger.com/profile/09357899791838792970noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-1030773209205286362.post-89775978746876974982017-07-01T22:10:00.002+01:002017-07-01T22:10:20.759+01:00AchS malakology na Slovensku to bylo víno, věda, zpěv. Slovenští kolegové jsou charisma samo, ach. Příroda, ach. Polopenze taky ach, ne že by to bylo tak strašně dobrý, ale týden nevidět sporák, to jednu potěší. Klidný Hospodář ve svém živlu, ach, neuvěřitelně skoro oplácaný a samozřejmě kompetentní. Trojhlasy, třikrát ach, miluju Bernešku, Jitku, Tomáše, všechny.<br />
<br />
A mezitím doma pršelo a svítilo sluníčko a teď tu všechno je. Maliny, rybíz, angrešt, josta, třešně, višně, všude visí zelené obrovské hrozny, první cuketa obrovská jak dělo. Šoupla jsem ji do trouby s novým česnekem a běžela za hladovými oddělky. Marijapanno, fakt všechny matky kladou, sakra nádhera ach.<br />
<br />
Jestli je to těma meditacema, motivační literaturou, Šárkou Volnou nebo tím vším dohromady, nějak se mi krásně zkonsolidoval život. Děkuji a očekávám to nejlepší!<div class="blogger-post-footer">mikrousi</div>Hanka Kl.http://www.blogger.com/profile/09357899791838792970noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-1030773209205286362.post-16396839119102093822017-05-30T11:51:00.000+01:002017-05-31T19:53:02.703+01:00Ta děvkaJaro dělá divy. Zapalují se lýtka, žhavé pohledy se propalují textilem, včelstva se rojí. Mazec. Na internetu vyskakují články na téma, jestli je lepší velký výstřih a minisukně, nebo decentní naznačení polorozepnutými knoflíčky a splývavým hedvábím šustícím kolem kotníků.<br />
<br />
A já jsem děvka.To není coming out, to se o mně jen říká. Ne tedy všude, mám pro ně souhrnnou nálepku "liga katolických matek", ale stejně mě to zaujalo. Když se takovou věc dozvím, vedu pak s dotyčnou ženou dialog, ať už skutečný nebo jen v mojí hlavě. Samozřejmě se obhajuju, jak jinak, protože já si to o sobě nemyslím a tak by přece neměla ani ona. Ale ať už hlasitý nebo vnitřní, dialog nikam nevede.<br />
<br />
Bodejť by vedl. Jsem totiž úplně stejná. Taky mám ve svém okolí mladou ženu, u které mi úderné pojmenování naskakuje na jazyk naprosto automaticky.<br />
<br />
Zajímavé je, že ona mladá žena vůbec není promiskuitní. Dokonce mi ani nedělá do mého legitimního. Takže proč?<br />
<br />
Ona je úplně jiná než já. Má špatné hodnoty, víte? Já to mám přece v hlavě srovnané, i když jsem hodně tolerantní, tak vím, co se ještě sluší a kudy vede hranice, za níž se nacházejí lvi. Lvice. Zatímco ona dělá věci, které já nesmím. Nikdo mi je nezakázal, jsem sama sobě soudcem i katem. Některé bych dělat nejspíš ani nechtěla, jiné mě dráždí na mé nesvobodě. Na strachu.<br />
<br />
A jsme doma. Dokud kolem mě chodí mé stíny převlečené za "ty děvky", jsem s ligou katolických matek na stejné lodi. Vítr do plachet!<div class="blogger-post-footer">mikrousi</div>Hanka Kl.http://www.blogger.com/profile/09357899791838792970noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-1030773209205286362.post-78542340437722171262017-05-02T18:32:00.000+01:002017-05-02T18:32:37.558+01:00Třikrát stéblaJdu si nadělat nějaké včelí matičky. Teda jdu, šourám se, ještě to není úplně ono. Ale představa pro mě nejkrásnější práce s včelami mě žene vpřed rychlostí nejmíň 1,5 km za hodinu, což je dobrý.<br />
<br />
Vyškrábu se do maringotky a po paměti sahám do šuplíku pro přelarvovací lžičku. Do toho šuplíku, co si s ním hrál Vašík minulý týden, když mi Hospodář pomáhal zvedat nástavky a pucka tak nikdo neomezoval v rozletu.<br />
<br />
Následovala menší hysterická scéna na téma tohle je moje včelnice a všichni se tu chovaj, jako by to bylo jejich, támhle se válí balík slámy pro kozy, tady nějaký pytle, a kde mám v tom bordelu jako hledat přelarvovací lžičku v kupce sena. Když jsem se drobet zklidnila, vybavil se mi hlas včelařského Guru, an vyprávěl o borci, co nejradši přelarvuje stéblem nebo bezovou větvičkou, protože je to jednodušší, než pořád dokupovat lžičky.<br />
<br />
Vyzkoušela jsem to a je to tak. Ong Namo Guru Dev Namo! Je mnohem jednodušší užužlat vhodný tvar stýbla, než honit zavíračku Apisa v Mělníce kvůli kousku nerezu. Poslední slovo arci budou mít včely, buďto larvičky přijmou nebo ne.<br />
<br />
Cestou z Ekozahrady nabral Hospodář pytel trávy a ztratil provázek. Narozdíl ode mě to dal bez hysteráku, utrhl si hrst stébel trávy, zkroutil povříslo a pytel vydržel zavázaný celou cestu na kole až ke králíkárně. Malý zázrak, ten můj muž a ty stýbla.<br />
<br />
Potřetí to ve skutečnosti nebyla stébla. Byly to pazošky. Naše chřestovna konečně vydala úrodu hodnou toho slova, tři minuty oblanšírovat, osolit a polít máslem. To byl den. Ach.<div class="blogger-post-footer">mikrousi</div>Hanka Kl.http://www.blogger.com/profile/09357899791838792970noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1030773209205286362.post-78492955436977639372017-04-30T16:47:00.000+01:002017-04-30T16:47:27.085+01:00Jak jsem nepřepálila startJaro je pořád stejné. Hektické. Tohle dorýt, prostříhat, předpěstovat, něco do skleníku, zbytek za okna. Uvítat mravence na lince a doufat, že v květnu stejně jako v předchozích letech zase odejdou.V deset padat do bezvědomí a kanafasu.<br />
<br />
A nene, nemusí být každý rok stejně. Letos jsem devět dní ležela na kultovním místě, které si pamatuju ze sladkých sedmnácti a které má Erýsek spojené se střílečkou na Heydricha, v povlečení, které pral někdo jiný, a přijímala návštěvy s dobrotami a tulipány.<br />
<br />
Doma leháro na dvorečku, zahrada utěšeně zarůstá lebedou a já nic, sluníčko, po snad několika stoletích zase rozečtených Sto roků samoty, bylinkové čaje. Taky malá lahvinka od Valušky. Nevařím. Nepeču. Občas umotám zmrzlinu, abych si zasloužila žít.<br />
<br />
A stejně jako v předchozích dubnech doufám, že v květnu zase odejdou. Zatím to vždycky vyšlo.<br />
<br /><div class="blogger-post-footer">mikrousi</div>Hanka Kl.http://www.blogger.com/profile/09357899791838792970noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1030773209205286362.post-762158942139015452017-04-10T10:13:00.001+01:002017-04-10T10:13:35.098+01:00HladitTak mě dohnalo dlouho odkládané, sedla jsem si a brečela. Venouš se mi začal sápat po brýlích. No co blbneš, na co je potřebuješ, tys mi tu ještě chyběl.<br />
<br />
A Venoušek mi brýle sundal a za mumlání čehosi jako "hladit, hladit" mi otřel slzy.<div class="blogger-post-footer">mikrousi</div>Hanka Kl.http://www.blogger.com/profile/09357899791838792970noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-1030773209205286362.post-5875771563841301582017-04-03T15:52:00.001+01:002017-04-03T15:53:55.921+01:00I, preacherNa vrcholu Rané jsem se dala do řeči s milou slečnou z Prahy. Přišlo na včely. Holka mívala dědu včelaře a kladla spoustu chytrých dotazů. To já ráda, tak jsem povídala, pak se přidal mladý otec od zdatné rodiny, o chvilku později se o kousek dál zastavily dvě stařenky a špicovaly uši...<br />
<br />
Tak jsem se rozvášnila a hovořila k malé skupince. Bylo krásně a já si přišla jako mistr Jan Hus, když hovoří ke vzrůstajícímu stádečku svých stoupenců... :-)<br />
<br />
Jo, řeči, to by mi šlo. Tak snad se příští víkend dostanu i k tomu včelaření.<br />
<br />
<br /><div class="blogger-post-footer">mikrousi</div>Hanka Kl.http://www.blogger.com/profile/09357899791838792970noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-1030773209205286362.post-53596212211310783872017-04-03T15:45:00.001+01:002017-04-03T15:45:30.460+01:00RanáPřivstali jsme si, protože raní ptáče dál doskáče. Haha, do Rané. Nemělo to tam chybu, kopec v Středohoří a pro každého něco. Pro Hospodáře hlaváčkové louky, pro mě syslové a sympatičtí paraglajdisti na pokec na vrcholu. Pro děti taky paraglajdisti, letadýlka, rogalo. Pro Vaška všechno a jako bonus pod kopcem agropark firmy Claas. Taky tam byla řada úlů a několik málo rozkvetlých mirobalánů hučelo jak piliňáky.<br />
<br />
Den jak sen a můj zimní mejkap je mi náhle moc světlý.<div class="blogger-post-footer">mikrousi</div>Hanka Kl.http://www.blogger.com/profile/09357899791838792970noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1030773209205286362.post-10706599243762726672017-03-31T09:25:00.002+01:002017-03-31T09:25:39.829+01:00Snídaně"Vašíku, myslíš, že už tam nějaký jsou?"<br />
"Jo."<br />
"Tak jdeme!"<br />
<br />
(o pět minut později)<br />
<br />
"Babí, bodoj, bodoj! Íčka!"<br />
<br />
<br />
(Překlad: Děti měly chuť na vejce. Chvíli oplendovaly po kuchyni a čekaly, až slepice nějaká snesou. Pak je přinesly a od dveří varovaly, abych dávala pozor, pozor na vajíčka.)<div class="blogger-post-footer">mikrousi</div>Hanka Kl.http://www.blogger.com/profile/09357899791838792970noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1030773209205286362.post-58694617594757347012017-03-27T16:24:00.001+01:002017-03-27T16:24:26.078+01:00Beran zahradníkemPřijely se na nás podívat pražské děti. Naposledy jsem je viděla, když jsem ještě byla Kloubová, o žádné Beranové nejspíš ve snu neslyšely.<br />
<br />
Cestou ke včelnici jsem jim slíbila, že za chvíli přijde Beran a podojí kozu. Beran přišel, podojil, děti ochutnaly mléko, koukly na včelky, odjížděly plné dojmů.<br />
<br />
Šimon v autě: "Mami, já pořád čekal, kdy přijde ten beran pokojit kozu a on to byl člověk!"<div class="blogger-post-footer">mikrousi</div>Hanka Kl.http://www.blogger.com/profile/09357899791838792970noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1030773209205286362.post-41792102922541421392017-03-27T16:21:00.001+01:002017-03-27T16:21:32.565+01:00Včela plastickým chirurgem...... aneb velké rty mi sluší. Třeba až jednou nebudu vědět, co dělat roupama. :-)))<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgzO23iaPisw71Ep7eWdkIXmXydfIu72mSHWYomIHQ4bcf5gMhR_Eo5OdmPgMCOsFoFG3B6gbcjKuu3p4fwuyMSFVHUZhGLev1F0ALUQLWRMziMY1nuihQCv9Rtb81DgVyCeCOu36Rk2uo/s1600/pusinka%25282%2529.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgzO23iaPisw71Ep7eWdkIXmXydfIu72mSHWYomIHQ4bcf5gMhR_Eo5OdmPgMCOsFoFG3B6gbcjKuu3p4fwuyMSFVHUZhGLev1F0ALUQLWRMziMY1nuihQCv9Rtb81DgVyCeCOu36Rk2uo/s320/pusinka%25282%2529.jpg" width="240" /></a></div>
<br /><div class="blogger-post-footer">mikrousi</div>Hanka Kl.http://www.blogger.com/profile/09357899791838792970noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1030773209205286362.post-18440070170688245842017-03-22T19:17:00.000+01:002017-03-22T19:17:52.502+01:00Naprosto jsem výchovně selhala. Udělala jsem tu jedinou věc, kterou by vychovávající osoba nikdy udělat neměla, nechce-li, aby se vztah s vychovávanou nevratně pokazil. Poprvé za těch sedm let.<br />
<br />
A víte co? Byl to nádhernej pocit úlevy.<div class="blogger-post-footer">mikrousi</div>Hanka Kl.http://www.blogger.com/profile/09357899791838792970noreply@blogger.com4tag:blogger.com,1999:blog-1030773209205286362.post-556270882046629512017-03-22T10:53:00.001+01:002017-03-22T10:53:48.860+01:00Objevila jsem karamel. Karamelová zmrzlina, s minimálním úsilím a vstupními surovinami jsem několikrát týdně matka roku. Karamelovej jablečnej koláč. Ten fakt stojí za to dělat, protože to není jen zákusek, ale zhmotnělé vyznání, na jaké Hospodářův jazyk lásky slyší.<br />
<br />
Blíží se jeho narozeniny, tak jdu dneska do slanejch karamelek.<div class="blogger-post-footer">mikrousi</div>Hanka Kl.http://www.blogger.com/profile/09357899791838792970noreply@blogger.com4tag:blogger.com,1999:blog-1030773209205286362.post-120028171802324992017-03-22T10:51:00.001+01:002017-03-22T10:51:11.695+01:00Začaly néstJeště že tak. Venouš má neskutečnou spotřebu vajíček. Vašku, co si dáš k snídani? Papa íčka! Vašku, co chceš k svačině? Papa íčka! Vašku, k obědu musíš něco jinýho než vejce, to už nejde! "Bééééé, papa íčka!" Oblíbený dezert je arci žloutek s cukrem.<br />
<br />
Slepice jsou rekordmanky, často něco najdu i víckrát denně. Ohromně mě baví zvíře umožňující každodenní sklizeň. Ještě trochu pošilhávám po křepelkách, teda jestli jsou schopné přežít zimu v králíkárně bez přisvěcování, to ještě zjistím.<br />
<br />
Dneska si tak radostně hopskám od slepic po chodníku a proti mě drandí auta z elektrárny, měněj se směny, a já mám zrovna takovou rozvernou náladu. Ale jen jsem si ten rozprsklej žloutek představovala, jsem hodná holka.<br />
<br /><div class="blogger-post-footer">mikrousi</div>Hanka Kl.http://www.blogger.com/profile/09357899791838792970noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1030773209205286362.post-21771993918320713152017-03-15T23:26:00.001+01:002017-03-15T23:26:38.877+01:00<div>
<br /></div>
<div>
Já jsem prostě klikař. Vždycky, když Vesmír někde ubere, jinde přidá. A tak jsem odpoledne jela do práce, která měla mnohem blíž k potěšení než k obvyklému středoevropskému formátu výdělečné činnosti. </div>
<div>
<br /></div>
<div>
Po té práci jsem si chvíli sedla k počítači, abych udělala kus práce, která sice není nijak zázračně placená, ale zase mě její vykonávání mohutně lechtá po egu.</div>
<div>
<br /></div>
<div>
A protože mě v té první práci zadavatel nakopl, abych konečně zamakala na té třetí práci, té vytoužené, vlastní, která mě teprve čeká, tak jsem na to sedla a základ už by byl.</div>
<div class="blogger-post-footer">mikrousi</div>Hanka Kl.http://www.blogger.com/profile/09357899791838792970noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1030773209205286362.post-8617438146768203222017-03-13T12:28:00.002+01:002017-03-13T12:28:08.846+01:00Maminka Vendulky je stále nezvěstná. Tak si tu lámu hlavu, jestli se jí v té Anglii fakt něco ošklivého nestalo, nedej Bože. Nebo jestli s námi všemi, dospělými, dětmi i věřiteli, fenomenálně vyjebala.<div class="blogger-post-footer">mikrousi</div>Hanka Kl.http://www.blogger.com/profile/09357899791838792970noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1030773209205286362.post-74282409479539067132017-03-13T12:23:00.003+01:002017-03-13T12:23:55.458+01:00Čest jeho památce aneb jak jsem si rvala vlasyHospodář má kus lesa a v něm stojí omšelý pomníček. Pískovec otesaný do tvaru kvádru, jehož delší levou stranu tvoří kmen stromu. Z něj padají dolů větve, jakože smuteční vrba, a pod jejich listy je pietní nápis.<br />
<br />
On ten pískovec moc dlouho počasí vzdorovat nevydrží, takže mechem zarostlé a odrolené jméno hrdiny jde přečíst už jen stěží. Bonusové dítě Vendy se zřejmě z dobroty srdce rozhodla, že pomník zrestauruje.<br />
<br />
Předpokládala jsem, že si vezme kýbl, kartáč a pomníček očistí. Jaké bylo mé překvapení, když jsem odpoledne jela okolo projížděla a místo obvyklé patiny na mě zdálky svítil hnědý kmen a zářivě zelené listy vrby jako nové.<br />
<br />
Ty vole, on jí na to dal balakryl. Sice se dušuje, že myslel, že chce obtáhnout jen písmenka, ale stejně. Už jsou to tři dny a pořád nevím, jak s tím pocitem naložit. Balakryláci.<div class="blogger-post-footer">mikrousi</div>Hanka Kl.http://www.blogger.com/profile/09357899791838792970noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-1030773209205286362.post-7938468043023640552017-03-09T19:35:00.000+01:002017-03-09T19:41:49.260+01:00BonusJsem členkou dvou uzavřených diskuzních skupin. Té druhé z www.baby-cafe.cz vyznám lásku někdy jindy, teď došlo na fcb skupinu Třetí rodič.<br />
<br />
Třetí rodič je eufemismem pro macechu. Netuším, kolik nás tam je, aktivních je pár. Dneska jsem si s diskuze vyzobala hned dvě rozinky.<br />
<br />
První byl fantastický výraz pro svatbou vyzískaného potomka - bonusové dítě. Hláška roku. Ode dneška Beráňatům jinak neřeknu.<br />
<br />
Rozinka druhá - jak tak mám ráda dramatické příběhy, v dobrém rozmaru píšu holkám, jak nám mamka Hospodářových dětí dala na týden Vendulku, že někam jede. Že se zmínila s den a půl předstihem, no co už. Zajímavější už je, že se po týdnu neozvala a na smsky nereaguje. Dcerka doplnila, že maminka jela do Anglie. Já bych teda jako taky někdy jela do Anglie, ale co, spolkla jsem neplodnou závist a mentálně se chystala na další týden. Padla jen jedna kratičká scéna.<br />
<br />
Ovšem druhý týden se pomalu chýlí ke konci a my jsme stále beze zpráv. Já to připisuji vrozené lehkosti povahy, Hospodář si začíná dělat starosti, jestli jí třeba někdo nevzal mobil a pas. Na policii arci hodlá jít až v pondělí, nechce si kazit víkend s dětmi. Samorost.<br />
<br />
No a kolegyně z Třetího rodiče mi píše: "Nechci malovat čerta na zeď, ale ta naše jela kdysi taky do Anglie a zůstala tam půl roku."<br />
<br />
Tak jsem si otevřela druhou petku s Koutama a směju se.<div class="blogger-post-footer">mikrousi</div>Hanka Kl.http://www.blogger.com/profile/09357899791838792970noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-1030773209205286362.post-46742506957745282102017-03-09T12:19:00.001+01:002017-03-09T12:33:35.299+01:00Ona včelařícíAneb náčrt psychologie včelařící ženy.<br />
<br />
Včelař, archetypický stařík s hučkou pílící po ránu k lesu. Michal K. tuhle přišel se statistikou, podle níž má PSNV-CZ necelých 12% členek něžného pohlaví. Slabota, a to jde o pokrokovou organizaci.<br />
<br />
Jo, kdyby se Michal zeptal, kolik se v okolí velkého medového světa pohybuje takových perníkářek. Nebo specialistek na použití odvíčkovací vidličky. (Pak ovšem lehce odbočujeme ke kategorii "včelařova žena", nad níž, jak praví Ivan Č., zůstává včelař v tichém úžasu stát.) Je to otázka genderu. Genderem v tomto skromném příspěvku myslím nikoli pohlaví striktně fyzické, nýbrž soubor genetických, kulturních a sociálních omezení, k nimž se včelařící individuum dobrovolně vztahuje. Můžeme proto najít dvě fyzicky zhruba stejně zdatné blondýny, z nichž jedna se chová jako včelař a druhá jako včelařka. K tomu se dostaneme níže.<br />
<br />
Když si to promítneme jako obecně platný vizuál, zdá se genderové rozdělení v této oblasti krystalicky jasné. Obraz první - trpělivá žena se sklání nad tisícím devadesátým třetím perníčkem. Obraz druhý - pracovitá dívka s vlasy zachycenými v šátku odvíčkovává pětistý rámeček s řepkou. Obraz třetí - paní středního věku stojí ve Strážisku u pásu, který plive jednu mezistěnu za druhou, balí je a pečlivě opatřuje razítkem se šarží.<br />
<br />
Zatímco na včelnici neohrožený inteligent komplexně řeší "problém s včelama." Nebo kdesi v polském pralese po ujití několika desítek kilometrů šplhá svalnatý brtník, který má nejen ty svaly, ale taky morálně ekologický přesah, do koruny vysokého stromu. Když se něco nedaří, seskakuje dolů, odpruží doskok koleny a mizí v podrostu. A pro třetí příklad také nemusíme daleko, v Mladé Boleslavi právě Milan H. získává stodvacáté kilo medu z jediného úlu jako důkaz vítězství racionality nad okřídlenou masou.<br />
<br />
Cítíte ten rozdíl? VIDÍTE HO? Statické versus dynamické.<br />
<br />
Čím se tedy fenomén včelařky vymyká tisíciletími ověřené dobré praxi? Vidím to ve dvou časových rovinách, které u výše naznačené blondýny můžeme pro zjednodušení označit jako "fáze včelař" a "fáze včelařka".<br />
<br />
Fáze včelař. Žena touží zakusit dynamiku, dobrodružství, fokus na hmatatelný cíl, tedy kvality, které jsou jí v běžném životě nezřídka upírány. Statečně přistupuje k úlu, inteligentně řeší rošádu plemenitby v časech boje s varroózou, hrdě odnáší k medometu první půlmetrák voňavého medu. Cítí se skvěle, čelí nepřízni přírody, raduje se ze slastné bolesti namožených svalů, vidí za sebou výsledky své práce. Jde jí to, jak by také ne, nemá k tomu o nic horší předpoklady než muž, obzvlášť vlastní-li Jindrův důmyslný včelařský rudlík. Povznášející pocit.<br />
<br />
Fáze včelařka. Časem (a ne každá včelařka) překoná omezení hrdé samostatnosti a začne kooperovat s muži včelaři. Předchozí fáze ji vybavila neocenitelnou zkušeností a jakožto poučený divák, který si prošel záludnostmi oboru, dokáže přiznat muži eleganci, s jakou řeší problémy technického i silového charakteru. Včelařka přijímá pomoc tu s nástavky, tu s aplikací tvrdé chemie či výpočtem ředění chemie měkké. Není to zdaleka jednostranné. Muž se sytí pocitem kompetence, zaslouženě se koupe v upřímném obdivu, který mu moudrá včelařka poskytuje.<br />
<br />
A protože teprve odpočatá žena dokáže obdarovat své okolí láskou, harmonií a podobnými, pohříchu ženskými kvalitami, včelařka v druhé ontologické fázi svého bytí usedá ke stolu a s láskou zdobí svým mužům po perníčku.<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br /><div class="blogger-post-footer">mikrousi</div>Hanka Kl.http://www.blogger.com/profile/09357899791838792970noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1030773209205286362.post-58605461151699830222017-02-18T21:29:00.000+01:002017-02-18T21:30:20.764+01:00Neuvěříte!Před hodinou jsem označila svou první letošní matku. Takhle při únoru.<br />
<br />
Vysvětlení je prosté, máme na návštěvě Broňka Grunu s jeho cestovním kitem matiček. <span class="_47e3 _5mfr" title="Emotikona smile"><img alt="" class="img" height="16" src="https://www.facebook.com/images/emoji.php/v7/f4c/1/16/1f642.png" width="16" /></span><div class="blogger-post-footer">mikrousi</div>Hanka Kl.http://www.blogger.com/profile/09357899791838792970noreply@blogger.com2