Skály, Frydek a vývojový skok III a IV

Poslední dobou je to nějaké dobré. Asi že je to jaro a korektury z krku. Vyrazila jsem na první letošní lezení ven. V dobré společnosti; s Erýskem a horolezcem Kuzmou mladším. Kuzmu staršího neznám, ale jestli je tak příjemný společník jako jeho syn, pak ho ráda poznám. Erýsek byl vzorný, spal, obdivoval skály a chodil (nosil se) na záchod do trávy. Kuzma nás pozval do nekuřácké hospůdky na nealkopivko a hermelín. Orosená Stella Artois, mňamka. Konečně důstojné pití pro kojící matky.
Dobře naladěna jsem odjela Pendolinem do Frydku za kamarádkou, co má čtyři děti. Jedno lepší než druhé a nejlepší pětiletý Cyrda. Byli jsme na výletě v Českém Těšíně. Ohromilo mě, kolik je tam Poláků a pak ještě, kolik tam stojí pečivo. I to borůvkové bylo levné.
Cestou zpátky se Erýsek ve vlaku vybavoval s pánem a pak si DAL HROCHA DO PUSY! Sám a zcela cíleně! Hrošíka nám daroval strýc Václav, budiž mu za to dík. Po příjezdu domů jsem Erýskovi šudlala tváří o tvářinky a on se poprvé NAHLAS ROZESMÁL! Na jeden den slušné, ne?