čtvrtek 25. června 2015

Včela a gender

Otevírám úl a zdravím, ahoj holky! Holky jsou rády, že jsem slušně vychovaná včelařka, sedí na plástech a chovají se mravně.

Kolem ucha mi zabzučí trubec. Jak to zní, když bzučí trubec? Přesně jako hodně naštvaná včela. Což jednu stresuje.

Proč to dělá? Nezlobí on se, že není žádná holka? V úle mám trubců hodně, ve stavění trubčiny včely nijak neomezuju, sice jim občas v rámci varroaopatření nějakou vyřezám, ale i tak tam jsou hojně. Genetická informace s křidýlky a domnělí darmošlapi (to je předsudek, normálně seděj na plodu a hřejou).

Jak by měla včelařka genderově správně zdravit při vstupu do včelstva? Ahoj, holky a kluci, to je křeč. Hned by poznali, že to dělám jen na oko. Možná by šlo ahoj lidi, ve smyslu evenkského "medvěd je člověk, rosomák je člověk..."

Budu to dělat, jako když jdu na návštěvu ke kámoškám. Kvůli jejich mužům tam nakonec nejdu, že jo, takže třeba takhle: "Ahoj, Míšo, hele to si poslechni, co mi ta mrcha - jé, ahoj, Vízner - zase provedla..." Když na ně narazím, dopozdravím. Když ne, nechám to holkách, protože je to nakonec jejich rodinná záležitost. 

A ještě by mě zajímalo, jaký k tomu všemu mají vztah včelaři v kalhotách.

úterý 23. června 2015

Povaha

Já jsem fakt povaha. Med mám ve skleničkách už týden. Když se Hospodář ptá, kdy ho jako hodlám prodat a jak dlouho budou ty krabice v ložnici zavazet, tak se tvářím děsně světácky, jakože muži v poho, mám to pod kontrolou a starej se o svý lužní lesy, marketing nech na mě.

A nedělám vůbec nic, dokud se nepřiblíží odjezd do Chorvatska a s ním vyhlídka, že se mi zřejmě nějaký šušliky hodí. Pak tedy rozhodím sítě na sociální sítě a po půlhodině zjistím, že ani nebylo třeba, stačilo pustit echo po sousedech a bude na zmrzlinky ancvaj.

A jak sousedi přicházejí a já beru z krabice, dělá se mi děsně smutno. Já ten med vlastně vůbec nechtěla prodat! Já se na něj chtěla koukat, jak tam stojí v těch nádhernejch novejch skleničkách s ošatkovými víčky, a plácat se přes rameno, jak jsem děsně šikovná, že mám ty včely a ty dávají ten med, a pak ty pocity hojnosti a tyhle atavistický věci kolem. No povaha, no.

Skleničky

Milí, milé!

Nějak se zadařilo a mám k odprodeji krásné nové 600g skleničky plné voňavého medu, který holky nanosily z kvetoucích akátů. Akátový med je spíš pro ty, co jim nevadí, když jim med z namazaného krajíce pomalu smyslně kape na prsty. No a nebo pro jogurtáře. :-)

Mám jich tu okolo padesátky, jedna vyjde na stovku a fakt mi zabírají místo v ložnici. Takže rychle pro ně.


sobota 13. června 2015

Spousta akátového medu...

... šla dneska z úlů. A ještě dost ho tam holkám zbylo, aby zimovaly na svém.

Ani jedno žihadlo nešlo do odhalených částí těla. Zato pod nohavice džínů se zamotaly postupně tři nešťastnice, které moji akupunkturu zaplatily životem. Příští medobraní bude z bezpečnostních důvodů v bikinách.

Díky Petě za dokumentaci, babysitting a pevné bicepsy.


čtvrtek 11. června 2015

Delikateska

Česnekový chřest, neboli ty ohebné výhonky s poupátkem, nám přerůstá přes hlavu. Zabral už své vymezené místo v mrazáku, x-krát jsme ho povečeřeli a pořád je ho dost. Házet takovou dobrotu do kompostu se mi příčí. Patří na pánev, pod maso, do číny.

Tak si přijeďte.

pondělí 8. června 2015

Blondýnka, matky a krize teplého domácího krbu

Ty včely jsou návykové. Dneska jsem celé dopoledne fakt nedělala nic jiného, to je tak, když se blondýnka rozhodne vychovat si své vlastní matky, pak se jí některé špatně oplodní a ona hledí na trubčinu, jasně vidí, že je to trubčina a velice si nepřeje, aby to co vidí byla opravdu trubčina.

Ehm, nevčelaři prominou, tedy, něco se nepovedlo a celé dopoledne jsem pobíhala mezi jednou a druhou zahradou s různým včelím materiálem. Vašík obětavě spal, sousedka obětavě pila kávu v teplém županu na zahrádce, aby mi mohla dát vědět, kdyby se vzbudil. (Vzbudil se, těsně poté, co jsem dopobíhala a těsně předtím, než bych si bývala mohla dát sprchu.)

Poprvé tuto sezónu se mi malinko zastesklo po dlouhých zimních večerech a plstění, pletení, háčkování, korálcích... Dětem a muži se taky zastesklo, po buchtě, prý ty třešně nechtějí pořád jen syrové.


sobota 6. června 2015

Kokain pro matky

Pořád to nějak nešlo. Bylo málo sil a hodně zívání. Pak přišla yerba maté a je mi zase fajn.