neděle 4. prosince 2016

Kefír pro Scofielda

Pan Penkala mi připomněl, že jsme spolu kdysi čekali v pasáži Lucerna na koncert Johna Scofielda, velký kytarista prošel, já ho oslovila a v rámci rozhovoru mu nabídla doušek kozího kefíru z mé petlahve.

Naprosto pohřbené v dějinách paměti. V rámci mého aktuálního zakopání se v srdci českého venkova tu ohromeně kroutím hlavou. Že jsem měla tu drzost Scofielda oslovit, ne tak mu něco nabídnout. Že jsem na ten lístek kdy měla. A že jsem vůbec chodila na Scofielda!


středa 30. listopadu 2016

V nejlepších letech

Bavím se s mužským, s kterým mi před pár lety bylo vášnivých sedmnáct, o mé budoucí umělé kyčli a jeho železných kolenou. Roztomile middle aged. :-)

pondělí 28. listopadu 2016

O víkendu jsem si po dlouhé době prachobyčejně užívala. Děkuju kolegyním z dalekého západu, moc se těším na další takové pivo!

Kolegům taky. Už jsem ve víru praktického života málem zapomněla, jak milé je nechat si přidržet kabát. :-)

úterý 22. listopadu 2016

Něco nového...

... jsem si vymyslela. Vylezlo to z pocitu, že jsem vposledku úplně sama a taková si taky musím poradit. Budu muset něco nastudovat, mnoho promyslet, ale už to vypadá, že neuhniju v pasivitě poslední mateřské dovolené. :-)

Do toho první letošní Rybovka z youtube a na baby-cafe.cz fantastické ženské, co si vařej mozek, aby mi pomohly nenašlápnout si do bobánku, jen se do toho pustím.

Až jsem z toho pustila slzu dojetí. Jak na to teda nejsem vposledku zas až tak úplně sama.




čtvrtek 10. listopadu 2016

Francois je psycholog. To jste měli vidět, jak mě dneska při zpracování mrkve rozebral.

úterý 8. listopadu 2016

Náplast

I velké holky si občas udělají bolístku.

A pak se dobrotivý Vesmír ustrne a pošle na ni náplast. Francois, přijel z Drážďan na kole a že u nás bude za byt a stravu dobrovolničit. Zrovna jsem vezla dítě na hiphop, tak jsem ho naložila do auta a uchýlili jsme se i s Rudou přežít deštivou hodinu do nacpané cukrárny.

Tam jsem si ho prohlédla. I okolo sedící ženy si ho prohlédly. Och, je vysoký a krásný. Pak jsme trochu promluvili. Och, je kultivovaný a má interesantní akcent. Okolo sedící ženy začaly polohlasem trousit oceňující poznámky (v bezpečné češtině). Pak se Ruda začal nudit, Francois nezaváhal, vytrhl spoza dortíku okraječkovaný papírek, načrtl bitevní pole a jal se ho učit piškvorky. Laskavě, trpělivě, Bůh otec, dobrota sama. Okolo sedící ženy začaly slintat na umakart.

Vypadá to na kvalitní náplast, prý vydrží čtrnáct dní.

sobota 5. listopadu 2016

Made my day

Objevila jsem na fejsbuku Víťu Kloučka. Panebože. Vůně staré učebny v pátek před šestou večer. Ty, já, doktor Fousek a Nietzsche. Ještě jednou to zažít, za to bych vraždila. (Teda maximálně nějaké drobné savce do dvou kilo.)