pátek 5. února 2016

Tak jsem dopletla

Skončilo mi kreativní poflakování, Pinterest, barvičky a materiálky. Po inventuře včelařského hardwaru je mi jasné, že až do jara si vystačím se stloukáním rámků.

středa 3. února 2016

Real story pro potřeby webu Třetí rodič.

Zase mi ukřivdili. Můj muž a nevlastní dcera. On se postavil za ni a ne za mne. Bez ohledu na to, která z nás měla pravdu, jestli já ji křivě osočila nebo ona vážně provedla to, co jsem jí připsala. No prostě se zase postavil na špatnou stranu, je to bídák.

Tak jo. Mohla bych plakat, to někdy funguje. Taky když se fakt dlouho hnusně vztekám, tak nakonec muž zpanikaří a seřve ji na tři doby, ať už se se mnou sakra naučí vycházet, to by dneska mohlo klapnout. Do noci se na sebe budeme mračit, jen ať trpí(me).

A nebo bych se na to mohla vybodnout, stejně to tu bude stokrát podobná variace na totéž téma, radši se potěším. Co by mě tak potěšilo... hm... půjdu si zaběhat, doběhnu do vedlejší vesnice, dám si u kámošky kafe a domů to vezmu stopem.

(o dvě hodiny později)

Vychechtaná, mírně přiopilá macecha se vrací domů ke svému milovanému mužíčkovi a bandě roztomilých dětí z různých vrhů, endorfíny jí spokojeně stříkají z uší. Pro střety příští z toho zkusí vyabstrahovat nějaké poučení. :-)

Temná strana Labe a světlé stránky zimních předsevzetí

Konečně jsem vyřešila ten problém. Jak to udělat, aby mě běhání tak strašně nenudilo, když je ještě zima na to, aby se dalo běhat bosky.

Odpadla špánina, tak jsem vytáhla malého koloběžkáře. Už bylo skoro tma, krásně jsme se spolu báli skoro až do Počapel, vím, že Anakinův meč zdědila nějaká holka, co umí sestavovat letadýlka ze šrotu, že Hana zabil vlastní syn, parchant prej, po dědečkovi, co kopal za Temnou stranu Síly.

V pátek poběžím se sousedkou, to by mohlo být ještě nosnější. Taky si předsevzala.

pondělí 1. února 2016

A crime against ecology

Kdybych to někdy nechala zajít k rozvodovému soudu, jakože nenechám, protože se mi nechce, ve spisu by stálo: "Manželé se neshodli na míře aplikování ekologických zásad ve společné domácnosti."

Ať vás ani nenapadne přemýšlet, čím jsem se prohřešila tentokrát. :-)

sobota 30. ledna 2016

Jedličkárna a kalorie

Jsou víkendy, kdy s Hospodářem zvažujeme představu, že si děti v pátek zapomněly mozek v lavici. Abychom nemuseli připustit to nejhorší.

Nemá cenu tady vypisovat, co všechno se za výletový dnešek stalo a vyžadovalo intervenci dospělých. Jen za těch čtyřicet pět minut, co jsem si byla zaběhat, stihly starší děti posvačit, podělit se o jídlo s Vašíkem a dovolit mu, aby máslo a bezovou (sic!) marmeládu odnesl na pacičkách třeba k Hospodářovu počítači, na světlounce modrý běhoun do ložnice a tak.

Taky nemá cenu vypisovat, co bylo dál, jaké řeči se vedly u večeře a proč jsem se, po všem tom dnešním sportu a zdravém odříkání, rezignovaně zhroutila vedle myčky a vdechla zhruba čtvrt kila rozinek na posezení.

"Hospodáři," povídám, "tipuju, že nejmíň tři z našich dětí by dnes daly přijímačky do Jedličkárny."

"A jsou ty přijímačky těžký?" optaly se děti.

neděle 24. ledna 2016

Jak se traduje takový ten rasistický stereotyp, že černoch začne tancovat, i když spadne plechovka, tak Vašíček je zřejmě černoch. Pustím muziku, paří. Kája cvičí na bubny, paří. Strouhám čtvrtky jablek na struhadle a Vašík paří do rytmu.

čtvrtek 21. ledna 2016

Jak jsem sprostě křičela

Před Kauflandem. Erikovi za pět minut končila angličtina a těsně přes autem se protrhla igelitka s velkým nákupem. No tak jsem sprostě křičela, no.

Tři minuty na to jsem způsobila dopravní nehodu a to už jsem nekřičela. Zato tou dobou doma křičel Hospodář, protože našel doma ovdovělou husu. Housera sežrala liška. Sháníme housera. Musím zavolat na pojišťovnu.

Dneska v rámci rodinného běžkování jdeme stopovat lišku.