Jestli jsem se chovala také tak...

... (velmi pravděpodobné), pak mi to odpusťte. Dnes jsem se seznámila s klukem, který na mě během dvaceti minut vychrlil kondenzované dva roky jeho rozvodu a přenic o dítě. Nejdřív mi s tím lezl na nervy, ale pak mi došlo, že on byl v mnohem horší situaci než já - já měla Erýska od začátku jasného. On mohl o dceru přijít, přitom chodil do práce, vydělával na společné dovolené, spoluvychovával, snažil se. Musel se cítit dost zrazený.
Tak jsem ho poslouchala dál a měla radost, že období, kdy jsem měla potřebu nadávat na Erýskova tátu, už je skoro za mnou.