Váhové posuny
V sobotu jsem si byla zalézt s chlapíkem na Palmovce, pak na hoďku do sauny. Nádhera, nebeská slast, luxus, hlídali naši. Strašně jsem se těšila, měsíc jsem nelezla. Jaké bylo mé překvapení, když jsem červené lezecké kalhoty dopnula jen s nadlidským úsilím a za pomoci indického cviku uddijána bandha. V sobotu jsem tedy vyrazila běhat, chlapík maratonec mi šel příkladem. Pak pro jistotu ještě jednou na stěnu a jestli dneska neumřela, umře zítra.
vystavil Hanka Kl. v
16:34
Komentáře: 8:
U nás se na účet rozšířených osob říkalo "ta/ten se má dobře", vítej do klubu spokojených a šťastných!
Aháá, tak to je tím, že jsem šťastná? To jsem ale pořádně šťastná!
Umřela nebo neumřela?? Halóó, žiješ? If jo a díky chlapíkovi třeba nejsi závislá na otcovských středách, mohla bys konečně dorazit na čtvrteční jógu. Ať doladíš uddijána bandhu :o)).
Ztratila se :-(
Doufám, že oněměla blahem...
Taky myslím, pokud nezapadli v nějakém bahnotoku v horách či je nesežral medvěd hnědý v týpku. Počítám, že by nám to krkavci na střechách prozradili.
My byli na horách, hned jak vyperu, všechno Vám to sem napíšu!
...ovšem jestli jste bydleli v penziónu, tak budem fakt zklamaný. To si snad ten sněhový záhrab vymysli...
Okomentovat
Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]
<< Domovská stránka