Běžci
Pěkně jsme si s Lubinem hned po příjezdu naplánovali, jak na té Šumavě budeme chodit běhat. Pak už jsme byli moc najedení, moc hladoví, moc zaneprázdění dětmi... Ve čtvrtek jsem se probudila z odpoledního spánku s oběma kluky v náručí a tři minuty poté vybíhala do kopce. Spoluběžec byl jaksi, ehm, řekněme jiná výkonnostní třída. Naštěstí se po čtvrthodině strhnula bouřka a nebylo tak trapné otočit to domů. Ještě někdy se nechám vyprovokovat thajským boxerem a králem všech vegetariánů k nějakému sportovnímu výkonu.
vystavil Hanka Kl. v
20:23
Komentáře: 2:
Se vším mohutně souhlasím. Jen jsi zapomněla zdůraznit můj polský původ, na který jsem tak náležitě pyšný.
zdraví tě L ze zlínské bandičky a bylo to s vámi fajn
Tvůj polský původ jsem opomenula zcela záměrně, píši sem jen věci, které mi jsou příjemné. :-D
Okomentovat
Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]
<< Domovská stránka