Slušný, diplomatický příspěvek

Lubin odvedle má pěknou básničku, koukněte se.

A když už jsme u toho... Před časem jsem psala osobní email jedné z pravidelných čtenářek tohoto blogu. Dlouhý, rozpačitý, ale naprosto jasný - nechci tu její komentáře. Není mi milá, ani ve virtuálním světě ne, nepotřebuju vědět, že se mnou to mé sdílí. Nesaje z příběhů energii, ale krev.

Nerespektuje to, píše mi dál, abych se držela, když je mi zle, kvituje dobré, když přijde. Nechci ji jmenovat, chci jen, aby přestala. Prostě.