úterý 26. dubna 2011

Citlivka?

Erýsek si cestou do školky zoufá:

"Maminko, to už není možný, v tý školce je strašnejch dětí! Ve školce děti, doma děti, kde mám asi přemejšlet???"

Když jsem ho vypouštěla do toho mumraje, musela jsem mu dát zapravdu. Taky jsem v družině lezla pod stůl, abych byla aspoň na chvíli ušetřena všeobecné tvořivosti a mohla si v klidu číst Lovce mamutů. Úplně si ten pocit nechuti vybavuju.

Co s ním? Nechám ho některé dny doma. Sice pro změnu nebudu moci přemýšlet já v tom mumraji, co rozjedou s Ruďákem, ale co bych pro něj neudělala. Je strašně malej.

Komentáře: 2:

Blogger Markét řekl...

Skoro mě to dojalo. Tak malej a taky potřebuje klid na myšlenky. A ještě to dokáže poznat. Určitě se přimlouvám, nech si ho občas doma. Myslím, že si toho bude vážit. Udělal jsem to podobně, i když jsem se bála, že mi to rozloží den. Jak pěkně si hráli a byli hodní... Strašně jsme si to všichni užili!

27. dubna 2011 v 19:55  
Blogger Amelie řekl...

Jen at zůstane občas doma, i já bych někdy uvítala klid:-)

5. května 2011 v 21:21  

Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

<< Domovská stránka