úterý 14. února 2012

Taková malinká...

... šikana.

Jára si třetí den za sebou stěžoval, že byl ve škole bit. Viděla jsem kluky se spolužáky v akci několikrát, prali se jak koně, ale působilo to dost vyváženě, netřeba řešit.

Ale nový model, kdy dva Járu chytnou a třetí ho kope do bříška, to mě zaujalo. Ptám se Káji, co teda dělal on? Já sem brečel, protože se mi to nelíbilo, jak bráchu kopou. Hm, taky dobrý. Zjišťuju, jestli to dělají jen Járovi? On totiž Jára má bohužel v sobě něco trpitelského, co člověka občas přímo nutí mu jednu našít, jako macecha o tom vím svoje. Tak prý Jára a Pavel, toho bijí taky.

Učitelky to vidí vcelku jasně, kluci se provokujou a mlátí vzájemně, o šikanu určitě nejde. Vymýšlíme doma varianty, co s tím. Co kombinace Jára, Kája, Pavel a pořádně oběma Vendům, agresivním alfasamcům třídy, rozbít huby?

Jenže Vendové mají kolem sebe aureolu čehosi - asi je hřeje ta alfa, nevím, ale kluci jsou z nich poprděný, bez ohledu na to, že, představte si tu ostudu, na začátku druhé třídy jednoho Vénu kluci učili zavazovat tkaničky.

Pro začátek jsem jim před družinářkou poměrně nevybíravě, na hrubý pytel hrubá záplata, vylíčila, co se stává chlapečkům, co ubližují mým dětem.

A příště jim to udělám.

PS: Zážitek mě mírně podpořil ve studiu knížky o domácí škole. Ne, že bych se bála, že by se Erýsek měl stát obětí šikany. Ale reálně se obávám toho, že by se v prostředí, které tohle podporuje, což intelektuálně mírně pokleslé prostředí ZŠ Horní Počaply zřejmě bude, dostal na opačnou polohu škály a dokazoval by si svoji alfičku stejně pitomým způsobem.

Komentáře: 2:

Blogger Abia řekl...

Z našeho Ondřeje by určitě nebyl šikanovaný, byl by na druhé straně barikády a upřímně byl to jeden z mnoha důvodů, proč je doma. Já řešení těchto situací neznám, na mě si nikdy nikdo netroufl, já jsem bojovnice ne trpitelka. Ovšem naše Anička to má opačně, bouchne jí klidně jen tak cizí dítě a mě tím (Anička) neskutečně rozčiluje. Jakoby měli kolem sebe napsáno: Bouchni si, já si to zasloužím. To je podle mě na dlouhodobou práci se vzorci chování.

16. února 2012 9:58  
Anonymous Anonymní řekl...

Hani, je super, že se k tomu stavíš čelem a řešíš to přímo se svýma dětma. Moc ti fandím, abyste to všichni zvládli! Zd.

17. února 2012 8:36  

Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

<< Domovská stránka