Žena v poli

Vyprávěl Vlado, že soudný hospodář nikdy žencům na pole neposlal džbán s pitím po chlapci. Poslal pěknou děvečku, protože pohled na ni chlapy občerstvil a oni pak s novou silou, radostí a inspirací máchali kosami o sto péro.

Potomci tehdejších sekáčů třeba jezdí po naší cyklostezce a já pokládám za svou morální povinnost, abych i k ukoptěnejm bosáčům nebo k holínkám měla pěknou sukýnku, nikdy nevíš, čí duše žízní a po čem. A ta moje po lichotce taky pookřeje. Hospodář to nekomentuje, na lichotky moc není a občerstvuje-li se i on, tím líp.