pátek 17. srpna 2007

Mazel

Občas si pochovám miminka kamarádek spolumatek, Daník je tulivý, Matoušek přímo přilnavý, prostě se v náruči přizpůsobí povrchu chovajícího a lne. Dokonalá adheze. Člověk z toho má libý pocit nepostradatelnosti. Erýsek mazel není. Ne, že by nebyl rád, když ho vezmu do náruče, někdy po mně dokonce vztahuje ručky, ale dlouho v objetí nevydrží, vzepře se o silná předloktí a věnuje se světu okolo. Když ležím na zemi, rád po mně šplhá, ale to je spíš za účelem tělocviku než těsného fyzického kontaktu s matkou. Ještě že máme ten šátek, když v něm usne a povolí mu svaly, tak má jedna pocit, že se k ní mimís tulí.

Komentáře: 2:

Anonymous Anonymní řekl...

Třeba až vyroste, bude jako můj synovec. Když ho náhodou máma přelstí a podaří se jí dát mu pusu, nechá si to od ní pofoukat. Tak je alespoň nepostradatelá v utišování :-)

17. srpna 2007 v 8:27  
Anonymous Anonymní řekl...

Daník je nejen tulivý. Ráno se přišmrdolil, mazlil se, docela dlouho dobu to vydržel pak si klekl, zatvářil se jako "co jsem to chtěl", jemně mi stáhl noční košili a přisál se k prsu. Takže jsme měli kojení s předehrou. Bude dobrý ženich!!! :-)))

17. srpna 2007 v 19:10  

Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

<< Domovská stránka