Mazel
Občas si pochovám miminka kamarádek spolumatek, Daník je tulivý, Matoušek přímo přilnavý, prostě se v náruči přizpůsobí povrchu chovajícího a lne. Dokonalá adheze. Člověk z toho má libý pocit nepostradatelnosti. Erýsek mazel není. Ne, že by nebyl rád, když ho vezmu do náruče, někdy po mně dokonce vztahuje ručky, ale dlouho v objetí nevydrží, vzepře se o silná předloktí a věnuje se světu okolo. Když ležím na zemi, rád po mně šplhá, ale to je spíš za účelem tělocviku než těsného fyzického kontaktu s matkou. Ještě že máme ten šátek, když v něm usne a povolí mu svaly, tak má jedna pocit, že se k ní mimís tulí.
vystavil Hanka Kl. v
07:29
Komentáře: 2:
Třeba až vyroste, bude jako můj synovec. Když ho náhodou máma přelstí a podaří se jí dát mu pusu, nechá si to od ní pofoukat. Tak je alespoň nepostradatelá v utišování :-)
Daník je nejen tulivý. Ráno se přišmrdolil, mazlil se, docela dlouho dobu to vydržel pak si klekl, zatvářil se jako "co jsem to chtěl", jemně mi stáhl noční košili a přisál se k prsu. Takže jsme měli kojení s předehrou. Bude dobrý ženich!!! :-)))
Okomentovat
Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]
<< Domovská stránka