neděle 16. září 2007

Mikrouš - vzteklouš

Ačkoli oba rodiče jsme klidní lidé a u našeho mimíska by se tedy dala předpokládat povaha holubičí, chlapec si začíná tvrdě prosazovat svou. Klávesnice počítače, mobil a dnes i čokoládový croisant jsou věci, které si hodlá nárokovat a není-li jeho nárokům promptně vyhověno, uchyluje se ke klasické batolecí technice - tělo do luku a převeliký řev. Po vzoru mé mamky mu vlídně nevyhovím a ukážu něco zajímavého. Začínám obdivovat svou mamku. A dochází mi v bytě zajímavé věci.

Komentáře: 2:

Anonymous Jolma řekl...

Trochu mě to uklidnilo - luk máme doma taky - trpělivost k němu též, zatím. A já myslela, že je v tom jen ta genetika... :-).

18. září 2007 15:22  
Blogger Hanka Kl. řekl...

Ale jistě, naše děti mají z otcovských stran mírné geny, prostě...

18. září 2007 18:28  

Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

<< Domovská stránka