pondělí 12. listopadu 2007

Plavec

Erýsek dnes na plavání dostal kolečka z jakési ufo-nafukovací hmoty, prý za pětikilo kousek, a když jsem mu je konečně narvala do podpaží ( u ostatních štíhlých miminek to samozřejmě nebyl problém, to jen nám musela pomáhat plavačka), tak se poprvé úplně bez maminčiny pomoci vydal prozkoumávat bazén. Chvilku byl paf a pak ho to děsně pobavilo. Cábroval po hladině sem a tam a zajíkal se smíchy. Tak se mé mateřské srdce pro změnu dmulo pýchou.

Komentáře: 2:

Anonymous Bluesky řekl...

...cvičíce ve večerních hodinách aquaerobic s týmiž pomůckami v témže bazénu, občas bádám nad původem kousanců v ufohmotě. Mám tři hypotézy:
- někteří plaváčci se místo veselého zajíkání zahryzávají do pomůcek hrůzou
- jiní se možná snaží ošidit svá hladová bříška
- popřípadě původcem mohou být některé matky závidíc jiným, pýchou se dmoucím...
Fazolovic, tímto tě žádám o závěry z přímého empirického pozorování.

12. listopadu 2007 21:55  
Blogger Hanka Kl. řekl...

Bluesky, dělají to děti. Ale proč? Až bude Erýsek větší, necháme ho podstoupit regresní terapii, třeba si vzpomene!

13. listopadu 2007 9:40  

Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

<< Domovská stránka