Erýsek a Vánoce

Na chlapečka to bylo skoro moc, měl totiž troje. U Kaťasů, kam jsme dorazili ve fofru, neslušně oblečeni a bez dárků, a přitom tam zářil takový krásný stromeček a plály svíčky a vonělo to a fakt to byly Vánoce, jak mají být. (Děkujeme za ně!). Pak měl Veselé Vánoce, to když dorazil jeho táta a donesl tunu dárků svých i od příbuzenstva. Na tenhle večer jsem hodila bobek a teď mě to mrzí, protože kdyby tam něco vonělo a svítilo, bylo by to útulnější, a tak jako tak jsem si pobrečela, tak to aspoň mohlo být slavnostnější. A nakonec přišly Kloubové Vánoce, v ten správný čas, když vyšla první hvězdička, a Erýsek byl ze všeho toho blaha a lásky a slavnostní nálady celý paf a povídal a povídal a vůbec nešel spát a kdybych ho silou mocí neuložila v devět, povídal by nad těmi zvířátky a balóny dodnes.