neděle 16. března 2008

O motivaci

Chlapík celé dopoledne mohutně kutil v chodbě, tak jsme s Erýskem utekli na stěnu. Spřátelený o rok starší budoucí horolezec Ríša se s Erýskem dělil o odstrkovadla a jedl tatranku. Tu mé ekobiodítě samozřejmě nemůže. Dívalo se na Ríšu a přemýšlelo. Ríša byl lehce za půlkou a už očividně nemohl. Erýsek, do té doby příliš lenivý, než aby chodil, se vztyčil, několika rozvážnými kroky k němu došel, lahůdku mu sebral, nacpal si ji do úst a spokojeně poodešel. Stále po dvou! Na čtyři se spustil, až když měl ručičky i obličejíček pořádně opatlané od čokolády. Trocha prachu, magnézia, vlasů něžných horolezkyň... jak krásná proměna to byla, když jsem ho zase umyla!

Komentáře: 4:

Anonymous Cífka řekl...

Hustý!!!

16. března 2008 22:27  
Blogger Jolma řekl...

Chachá, jen aby se neosypal, když tatranka nemá bioverzi :-).

16. března 2008 22:32  
Anonymous Anonymní řekl...

Paráda! Taky jím tatranky tajně (a miluju je!), ale přijdou horší věci! Markét

16. března 2008 22:48  
Anonymous Anonymní řekl...

Se mi líbí, jak se Jolmo, škodolibě směješ, hihihi.,.

17. března 2008 6:53  

Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

<< Domovská stránka