Pamět

Děti si strašně moc pamatují. Ve věku, kdy začínají mluvit, se to dobře pozoruje. Když byl Erýsek malé nemluvně v šátku, několikrát denně jsem mu vyprávěla před spaním: "Povídám, povídám pohádku, že Erik je podoben prasátku. Povídám, povídám druhou, že..." a tak dále až po "Povídám, povídám desátou, že Erik má prdelku holatou."

Po velmi dlouhé době (kdeže je šátek) jsem si na básničku vzpomněla a spustila jsem: "Povídám, povídám..." U třetího verše mi Erýsek nadšeně skočil do řeči : "Že má holatou prdel!"