neděle 30. listopadu 2008

Spánek

Jakou já měla s Erýskem kliku! Do šestého měsíce včetně jsem spávala na břiše, na zádech, na boku, kdekoli. Pak se to drobet zhoršovalo, ale protože většinu nocí bylo za koho zaháknout nohu, aby se člověk stabilizoval v celkem pohodlné poloboční poloze, prospala jsem celé noci.

Rejkjavík je větší citlivka. A větší. Na břiše nespím už dlouho. Na zádech nesmím - to strašně nadává a kope. Takže noci probíhají ve stylu levý bok-otočka-pravý bok-otočka... Není za koho zaháknout nohu. Kyčle nevěří. Bederka nevěří. Nebudu tu dopodrobna rozepisovat, co všechno ještě nevěří, těhulím to dojde.

Dnes v noci jsem poprvé vyměkla a odebrala se spát do závěsného křesla. Luxus - váha spočívá na zádech a Rejkjavík přesto neprotestuje!

Komentáře: 1:

Blogger Unknown řekl...

a já mám dodnes oblíbené válcové polštáře. Nejprve jsem jimi podpírala nohy a záda s břichem, při kojení ramena a teď hlavu ;-)

3. prosince 2008 v 23:23  

Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

<< Domovská stránka