neděle 22. února 2009

"A co teda vlastně chceš?"

... mírně otráveně odzívla spřízněná duše, když jsem se svěřovala s tím, jaké je to pusté, když už se tu člověk ani nemůže pořádně zakoukat a spřádat plány o životě s životem obnaženým pánem se zahradou, na které by se jabka dala moštovat, který by měl vztahy vyřešené tak pěkně, jako já s velkým, zhruba stejně kladný postoj k oběma rodičům (moc čtu o konstelacích?) ... když zatím jediný zajímavý chlapík objevivší se v poslední době je Pražátko jemné s ambivalentním postojem k zástupu svých ex, s rodinnou anamnézou na chlup stejnou jako zástup mých ex - a samozřejmě bez zahrady.
Moje ne/výhoda je, že i tak zavádějící zjevení mi dokážou na čas přinést tolik dětinské radosti a elánu při stavění vzdušných zámků, že i Aniččina maminka, která mě přes rok neviděla, podotkla, že "ten blog je nějaký veselejší, Hanička někoho potkala?" (Tímto ji srdečně zdravím!) Další ne/výhoda ovšem je, že to nevydrží dlouho a nastupuje zase zdravá nuda, 1000+1 kamarád a zaplaťpánbů za ně.

(To je zase smysluplný příspěvek... :-)

Komentáře: 0:

Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

<< Domů