Neskutečnej Erýs
Hormony společně s čímsi razantním pokusem o moji převýchovu (šmarjá, proč mi všichni, kdo to se mnou myslí dobře, nedaj pokoj aspoň pár dní po porodu a radši něco neuvařej) způsobily další slzavé údolí. Erýsek na to kouká z jídelní stoličky a volá: "Maminko, neplakej! Musíš uklidnit, maminko!" Maminka se uklidnila a šla ho okoupat, Rudýs zatím tiše čekal v síti, až přijde řada na péči o něj. Okoupáno, převlečeno, začínám vyprávět pohádku. Rudýs se budí a spouští pláč. Nechci Erýska ošidit o večerní rituál a povídám dál. Skočí mi do řeči a do Krtečka a povídá: "Běž za Rudou!" Tak jsem šla.
Komentáře: 1:
...a pak se svorně tulili,
ve veliké posteli.
I s Krtečkem.
Když zazvonil zvonec,
pohádky byl konec.
Krásnou dobrou noc :-)
Okomentovat
Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]
<< Domovská stránka