úterý 24. března 2009

O svaté prostotě a jak se nám hodila

V době těhotenství jsem čelila podezřívavým pohledům na vzdouvající se bubínek a dohadům o počtu Rudů, které v něm poponáším světem. Mávala jsem nad tím rukou a sebevědomě tvrdila, že tam mám jedno poměrně malé miminko, velkou placentu a spoustu vody. Svatá prostota.

Ve středu ráno jsme vyrazili s Erýskem autem do Hlubočep na hřiště. Na Radlické zácpa jako obvykle kolem deváté hodiny, popojíždíme po centimetrech a já mám konečně čas si všimnout, že ty "poslíčky" jsou nějaké pravidelné. Zvažuju barbarskou otočku přes plnou čáru a návrat prázdným protisměrem domů, ale Erýsek touží po Ríšovi, tak jedeme dál.

Stálo to za to. Závětrné hřiště kousek pod tratí bylo příjemně vyhřáté, kluci si užívali, maminky taky, hlavně ty nenápadně sílící stahy slibující, že následující den už budu bez bříška. Cesta od hřiště k mamce Andrejce na fazolovou polévku byla jak z grotesky - Ríša odmítal jet na kole, na vozítko pro tříleťáka proto nasedla Andrejka, kolena až u brady, za ní se řítil na motorce nadšený Erýsek a v těsném závěsu a záchvatu smíchu klusal Ríša se mnou. Ruda se natřásal, stahy sílily.

Po polévce jsem zavolala všechny naše otce (jeden byl roztomile prvorodičovsky ve stresu), rozebrali si děti a maminku a jelo se do Vrchlabí. Tam už na nás čekaly vychechtané paní asistentky Vnoučková a Menčlová těšící se na porod. Taky stařičký pan doktor, který však v tomto příběhu sehrál jen vedlejší postavu. Budiž mu za to dík.

Pak jsem chvíli rodila, do toho zavolala Shari a praskla voda, ale nějak neškodně, protože hned přestala a miminko dál postupovalo dolů chráněné tekutým polštářkem. Nejlíp bylo ve vaně, kde jsem vyčkala pořádného prasknutí. Po něm jsem musela vylézt, neboť jak pravila paní asistentka Konvalinová, rodit prdelkou napřed vleže je jako jít do lesa a nejít tam. Hladivé teplo jsem opouštěla s nechutí, pověsila se vstoje na žebřiny a všem zúčastněným začala práce. Pokud můžu soudit za sebe, tvrdá.

Rudásek se šinul zadečkem vpřed, první známku života vydal, ještě ani nebyl vidět - pokakal podlahu pode mnou. To mě teda překvapilo, nikdy jsem neslyšela, že by mimi kakalo už z maminky :-). Pak vykoukl pytlíček - a pro změnu se hned vyčural. Prostě prcek s názorem. Pak už ho koukalo půl a já se modlila za další kontrakci, byl celkem tlustý v pase. Závěrečný stah a dávám slovo hrdému otci: "To bylo jak na ragby. Asistentky ve střehu a stejně ho jen tak tak chytly! Přihrávka zezadu a už ho Háňa držela."

Neuvěřitelných čtyři a čtvrt kila se zamračeným xichtíkem bylo na světě. Za zmínku pak stojí ještě hrdinný boj Reného proti třem zástupcům novorozeneckého oddělení, syna si odebrat nedal a na vyšetření si ho odnesl sám. Je frajer, na mě by tři byli moc.

Druhý den narazil v časopise na článek, kde se psalo, že podle české něconatologické společnosti (jak se ti joudové přesně jmenují?) se Ruda vůbec takhle narodit neměl, neb od 3,6kg váhy nahoru už na přirozený porod koncem pánevním nemá nárok ani druhorodička. Tak sorry, kluci, kuchněte si jinou.

Komentáře: 10:

Anonymous Anonymní řekl...

My z Klášterce moc gratulujeme. Sledujeme a držíme pěsti. Máš ty kluky krásný Hanko.Janina:)

24. března 2009 9:53  
Anonymous Bluesky řekl...

...pořád si nedokážu srovnat v hlavě, jak jsi TOHLE dokázala. Fakt smekám. A ještě k tomu účast R. To už si ani v hlavě srovnat nepokouším :-)

24. března 2009 22:36  
Anonymous Bluesky řekl...

...a utírám si slzičku dojetí. A druhou od smíchu - malej R. si podělal příchod na svět, ale přitom si ho vůbec nepodělal, zvládl to skvěle. To je tak úžasný.

24. března 2009 22:44  
Anonymous Anonymní řekl...

Dostala jsem se sem víceméně náhodou, ale váš popis krásnýho porodu KP mě moc potěšil a pobavil (zvlášť poslední věta:-))
Gratuluju k synkovi!
Markéta

25. března 2009 14:45  
Anonymous Anonymní řekl...

Moc pěkně napsané, zvládla jste to skvěle! Dita

25. března 2009 16:01  
Blogger Hanka Kl. řekl...

Bluesky, ty umíš kapky do mé duše zprahlé... :-)

Holky, díky.

25. března 2009 18:21  
Anonymous Anonymní řekl...

Jů, to jsem nevěděla, že jsi ještě ráno chodila pro hřištích:-) Jsi hrdinka a já jsem upřímně šťastná, jak to všechno dobře dopadlo.

Shari

25. března 2009 19:37  
Anonymous Anonymní řekl...

Gratuluju velmi :-)

Bludička

25. března 2009 20:05  
Anonymous hanele řekl...

přidávám se ke gratulacím, tenhle porod i samotný nástup na scénu si ty i synek zasloužíte!

26. března 2009 21:20  
Anonymous Anonymní řekl...

Moc vam gratuluji k dalsimu miminku, jste uzasna, ze jste KP takhle pekne zvladla...A umite to pak velmi vtipne a trefne popsat - doporucovala bych precist kazde tehotne, co ma z porodu obavy :-)Mame skoro stejne stare deti (a jak jsem koukala i stejnou porodni asistentku :-) ) jako vy, tak jsem to s vami docela prozivala, jak to dopadne :-)Tak jsem rada, ze dobre.

Jana

17. dubna 2009 21:28  

Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

<< Domovská stránka