Jako růžový poník se třpytivou hřívou...
... cválající krajinou s Barbie na zádech jsem si přišla včera při běhání. Na vlhké teplé cestičce mezi lesem a ječmenem seděl jeden motýl vedle druhého, vzlétali před mýma nohama a romanticky poletovali kolkolem.
Ken tam nebyl, holky.
Ken tam nebyl, holky.
vystavil Hanka Kl. v
16:52
Komentáře: 3:
Jako upocený a ublácený magor v mokrých botách jsem si přišla včera při šlapání na kole. Na vlhké zarostlé cestičce mezi skálou a potokem lezl jeden hlemejžď za druhým, já jen doufala, že jim nepřejedu bejvák a málem jsem si rozbila kejhák. Když jsem marně tlačila kolo do nejetelného krpálu a bláto mi ujíždělo pod nohama, rozhlížela jsem se kolem. Ken tam nebyl, holky. A tak jsem to musela otočit...
Bluesky :-D A kde byl Tvůj vlastní osobní Ken?
Na jiných souřadnicích. A bláznivá Barbie se pod náporem nečekané volnosti rozhodla ulovit jednu terénní "geocache" :-D
Okomentovat
Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]
<< Domovská stránka