Táta od dvou dětí mě onehdá varoval před jednostranností v trávení volného času, jak že to probůh vedu, s takovou že v životě potkám leda lezce (no to by bylo teda neštěstí ;-).

Tak jsem obrala nebohou těhotnou o brusle a zašla s Rudou za Hypernovu. Hodinu jsem se poctivě dřela za kočárem a nechápavě pozorovala skupinku omladiny - NEMĚLI KOČÁREK a přesto NEJEZDILI!!! Nakonec jsem jim tam mimíse nechala, ať kdyžtak písknou, a užívala si čvrthodinu svobody, můj stín měl pěkné dlouhé nohy a já si přišla velmi nemateřsky (bylo k večeru a úhel Slunce k Zemi příznivý pro takové optické triky). Hezký pán se na mě hezky usmál, to se taky počítá.

Ještě jsem cestou domů koupila badmintonové rakety, spoluhráči a hlídači dětí, hlaste se, dokud je pěkně.