Tomu by vyrost i průhonickej trpaslík...
...říkalo se u nás doma obzvláštním smolařům.
Včera jsem vyslechla hodinové vyprávění o tom, jak se jednomu zanítila achilovka. Pak dostal trombózu. Sedm let života a jeden krásný vztah mu to zkazilo. Z práce ho vyhodili. A když už to chtěl konečně prolomit, sbalil někde nějakou krásku a vyrazil s ní na tatarák, tak z něj chytil něco strašně ošklivýho a měl zkažený další měsíc.
Pech, co?
Včera jsem vyslechla hodinové vyprávění o tom, jak se jednomu zanítila achilovka. Pak dostal trombózu. Sedm let života a jeden krásný vztah mu to zkazilo. Z práce ho vyhodili. A když už to chtěl konečně prolomit, sbalil někde nějakou krásku a vyrazil s ní na tatarák, tak z něj chytil něco strašně ošklivýho a měl zkažený další měsíc.
Pech, co?
vystavil Hanka Kl. v
18:30
Komentáře: 5:
To mi trochu připomíná povídání mé tchýně..:-). Eliza
od takovejch radši dál, i když vypadaj zaníceně :).
Zlatá slova, Evisquita, do kamene je tesat. Až budu mít zase chuť na podobný zážitek, půjdu dobrovolničit na gerontologii, tam to aspoň bude mít nějaký smysl.
Elizo,jezdíte tam často? :-D
Přiměřeně. Ale ta vydatná dávka pesimismu která se na naše hlavy vždycky snese se oklepává dost dlouho :-). Eliza
Okomentovat
Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]
<< Domovská stránka