Jsem tam

Teda možná už tady... Prostě nebýváme teď nějak moc v Praze. Prodloužený víkend, hehe. Od čtvrtka odpo do úterý ráno.

Ještě v pátek jsem nevěděla, co jako tam/tady dopoledne dělat. Nakonec to samé, co tady/tam. Prádlo, jídlo, přibyla občas náruč dřeva na otop a sbírání proutků na můj první vyvýšený záhon. Kůly zatloukl hospodář, já proplétám. Až seženu semínka, začnu rychlit za okny. Odpoledne se vracejí děti s tátou ze školky a začíná ta pravá zábava. Ven, do lesa pracovat, na kole jezdit, na ostrově hledat bobra.

Večer už nesedím u skypu s osamělou sklenkou. A kdo by si myslel, že si po večerech povídáme nad sklenkami společnými... Večer padnu a spím.