Autobusem

Kleklo nám sedmimístné auto. Zapůjčila jsem proto Hospodářovi do terénu pětimístné a hrdě prohlásila, že já si do Počápel s dětmi zajedu autobusem. Je to kousek.

Vypravila jsem nás včas, i když u toho Ruda pokakal psovi matraci. Přijel autobus a já po léta zvyklá na bezbariérovou stotřicítku na trase Butovice-Anděl jsem najednou nevěděla, co s rukama (kočárkem, dětmi, kabelkou). Za pomoci místního obyvatelstva jsem nastoupila zadními dveřmi, zaparkovala kočár, usadila Erýska, opřela se a čučím. Autobus pořád stojí a nejede... Využiju toho, pouštím kočárek, upravuju si vlasy, ramínka od šatiček...

"NO TAK MLADÁ PANI, KAM TO BUDE!!???!!!"

Tohle není MHD, tady se k řidiči hovoří a taky se mu platí... ooops.