Mládí vpřed

Čekárna u paní fyzioterapeutky je vždy prázdná, objednává si lidi na přesný čas po jednom. Dnes tam se mnou seděla stařenka, věchýtek, foukneš a je v čudu. V deset se otevřely dveře ordinace a bába se nečekaně čile hrne dovnitř, zouvá si důchodky... Tak se divím, že na desátou jsem objednaná já, no jo, paní fyzioterapeutka si nás omylem objednala obě.

Křehká stařenka vyděšeně vzhlédne k veliké paní terapeutce, ta ji konejšivě bere kolem ramen a s omluvou mi nabízí náhradní termín. Hodil se mi, zapisuju si.

Až po cestě domů mi došlo, že já jsem tady kurva drát v produktivním věku, rozvážím tři děti po zařízeních a kroužcích, tahle cesta mě stála tam a zpátky bratru osm pětek a nakonec z ní nebylo víc užitku než osm velkých jogurtů z kaufáče a že dávat přednost starším je hezký zvyk, ale už nejsem tak mladá, abych ho nemohla odhodit.