Na výlov...

... jsme jeli všichni s Hospodářovou kolegyní, oni dva pracovně. Byla jsem v sedmém nebi, sportovně elegantně oblečená žena používající lehký mejkap a rtěnku slušivého odstínu se mnou, oblečenou v červené kožené bundičce a džínách, probírala výrobu chleba žitného i pšeničného, domácí lektvaření maggi z kopřiv a libečku, výsev bylinek... ani na chvíli jsem se necítila nijak minoritně, nikde ani kousek batikované sukně, fakt ne. Vedle mě stál můj trvale udržitelný muž v slušivém kulíšku a kompetentně rozmlouval s rybáři o podpoře biodiverzity v tom jejich bahňáku (moc se jim to nezdálo, hehe). Přišla jsem si naprosto normální, na svém správném místě, zas o level zamilovanější.