Hudební výchova

Chlapci dvojčata chodí na flétnu. Jednou týdně ve skupince sedmi dětí a necvičí. Hospodář dnes odpoledne nebyl doma, tak jsem se pokusila o nápravu. Nejdřív odstranit zlozvyky, že by jim paní učitelka neřekla, jak se to drží a že do krku cpát netřeba? Noty těch čtyř tónů, což už ovládají, kupodivu čtou bez problémů. Po půlhodině byli prohlášeni za pokročilé a založili jsme kapelu. Skladbu s nablblým názvem Snění jsme sehráli ve složení duo zobcových fléten používaných jako zobcová flétna, kytara, zobcová flétna používaná jako bicí (Ruda) a hrnec s vařečkami a nadšený řev (Erýsek). V kapele musí být trsátko, prohlásil Jára a vyrobil mi ho z dvakrát přeloženého pexesa.

Po třech minutách vyvstala potřeba použít pojem pianíssimo. Bohužel za cenu osvětlení jeho kontrastu. Pak jsme si vyměnili nástroje. Bordel jak v židovské škole.