neděle 5. prosince 2010

Hudební výchova

Chlapci dvojčata chodí na flétnu. Jednou týdně ve skupince sedmi dětí a necvičí. Hospodář dnes odpoledne nebyl doma, tak jsem se pokusila o nápravu. Nejdřív odstranit zlozvyky, že by jim paní učitelka neřekla, jak se to drží a že do krku cpát netřeba? Noty těch čtyř tónů, což už ovládají, kupodivu čtou bez problémů. Po půlhodině byli prohlášeni za pokročilé a založili jsme kapelu. Skladbu s nablblým názvem Snění jsme sehráli ve složení duo zobcových fléten používaných jako zobcová flétna, kytara, zobcová flétna používaná jako bicí (Ruda) a hrnec s vařečkami a nadšený řev (Erýsek). V kapele musí být trsátko, prohlásil Jára a vyrobil mi ho z dvakrát přeloženého pexesa.

Po třech minutách vyvstala potřeba použít pojem pianíssimo. Bohužel za cenu osvětlení jeho kontrastu. Pak jsme si vyměnili nástroje. Bordel jak v židovské škole.

Komentáře: 3:

Anonymous cifka řekl...

a to pianisíímo umí chlapci, umí?

6. prosince 2010 7:34  
Blogger Hanka Kl. řekl...

No jasně, oni ho dělají rádi, aby si o to víc užili to fortíssimo.

6. prosince 2010 10:03  
Blogger Padula řekl...

Já mám teda hudební hluch, ale úúúúplně to vidím, vyvedený v pastelových barvách :-))

8. prosince 2010 9:38  

Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

<< Domovská stránka