úterý 29. března 2011

Štastná storka s happyendem.

Jednou za měsíc si dopřáváme závan kultury. Teja a já. Matky a macechy. (Tak mě napadá, Raz, nechceš se přidat?). Teja je tedy narozdíl ode mne úplně bezproblémová macecha, budiž jí to k dobru, ale každé soužití má své energetické černé díry, co si budeme povídat. Taky s námi chodí Stáňa, ta sice macecha není, ale jinak platí výše psané.

Nažehlila jsem si na šaty obrovský vlčí mák, vystajlovala se a vyrazila do Prahy. Zaparkovala jsem a úplně náhodou a o tři hodiny dříve, než bylo domluvené, jsem potkala Teju, jak jde s plasty. Já mířila ještě do budoucí nejlepší kavárny k Vandě, co má taky malého Rudu. Jela jsem sice na brigádu, ale jak jsem byla vystajlovaná, moc jsem toho neudělala. Zato jsem je pozvala na brigádu k nám. Snad se moc dobře neoblečou a udělají tu kus práce. Bylo tam krásně. Hodně zajímavých dospělých a jen jedno nemluvící dítě.

Zjistila jsem totiž, že mi děti vlastně nevadí. Dřív jsem si myslela, že děti prostě nemám ráda, tedy s výjimkou Erýska a Ruďáka. Teď už vím, že to není dětmi jako takovými; začínají mi vadit až v momentě, kdy na mě začnou mluvit.

Sto zvířat v Akropoli bylo přelidněných, moudře jsme zakoupily každá dvě piva. Já pro Teju, Teja pro mne. Pařila jsem, až mi vlčí mák vlál. Tímto zdravím Jáchyma, který se mnou protančil Dámu s čápem, byl to zážitek. Jestli ho někdo znáte, řekněte mu, ať čte mikrouše.

Druhý den ráno jsem si vzala sukni, co se s ní Teja nesžila. Já ano a velmi rychle. Strašně mi to slušelo a jela jsem k našim pro děti, tak nadupaná energií, že jsem se jich nemohla dočkat. Tanečky minulé noci ve mně ještě doznívaly a zářila jsem spokojeností. Maminka mě z toho arci hravě vyvedla, zase tam jistě brzy pojedu.

A všechno dobré i zlé se nakonec uklidnilo v Hospodářových rukách od hlíny, zasadila jsem jahody od maminky a sněženky od babičky a bylo mi dobře a o dost líp, než když jsem odjížděla.

PS: Ráno budím děti do školy a Jára znechuceně vycedí hned první větou: "Ty seš doma? Tady byl takovej klid, když jste tu nebyli." Inu, jsou to jen děti a chudáci ještě nemůžou na Sto zvířat, aby si ty negativní emoce vytančili. Howgh.

Komentáře: 3:

Anonymous Anonymní řekl...

Píšu kapelníkovi Zvířat, ať nahradí Alici, mám pro něj novej text na známou melodii: "Hanička se dala na rytí. Takhle to ta holka prostě má..." :)
Te.ja

30. března 2011 9:37  
Blogger Hanka Kl. řekl...

:-D

30. března 2011 10:48  
Blogger Petra řekl...

Super :-D. Díky za nabídku, přidám se moc ráda (alespoň občas, když to zvládnu)!
Raz.

6. dubna 2011 20:35  

Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

<< Domovská stránka