Pavouci, škvoři, svinky a všelijaké vědní obory

V mém současném pohledu na svět se městské prostředí rovná sterilita a venkovské zase hojnost. Je podnětné a děti se v něm snadno vzdělávají. Kupříkladu záchod. V Jinonicích jsme na něm měli jen pavouky. V Křivenicích v kadibudce už je celý malý ekosystém, pavouci jsou tu také, ale chytají do sítí škvory, taky tam kakají, nevím tedy, jestli ti škvoři nebo pavouci, ale dělají tam taková malá zrnéčka.

Trůním a přichází Erýsek se vzkazem, že mi volal Hospodář a že zavolá za chvíli. Určí oba dva živočišné druhy a probereme, čí by ta zrnéčka mohla být (biologie). Spočítá, kolik škvorů se chytlo do které sítě (matematika). Podrbe se na hlavě a odchází "hodit trávu slípkám" (pracovní výchova). Kde přišel k výrazu slípka, nevím, já věrná rodové tradici dávám "slepicum".

Před kadibudkou si Ruda koulí svinkou. Erýsek správně poznamenává, že je to korýš. Suchozemský, dodávám já, jmenuje se svinka, že je svinutý (lingvistika). Rudýsek to nekomentuje, ale alespoň si procvičuje jemnou motoriku.