Do křesel!
Dneska jsem ho konečně zachytila v zrcadle. Tik v levém oku. Už jsem se nějakou dobu podezřívala, že ho tam mám, úplně maličký, mikrotíček, ale dneska se teda ukázal, prevít.
Panikařím, volám své alternativní cvokařce, co jako s tikem, proboha? Poradila mi, že bez ohledu na to, zda je aktivní nebo, se mám několikrát denně zhroutit do křesla a pořádně hlasitě sdělit sobě i okolí, že "já už nemůžu!"
Ehm, my nemáme křeslo. Ani gauč nemáme, proto k nám taky nejezdí Kaťasovi. Ale já si ho seženu.
Panikařím, volám své alternativní cvokařce, co jako s tikem, proboha? Poradila mi, že bez ohledu na to, zda je aktivní nebo, se mám několikrát denně zhroutit do křesla a pořádně hlasitě sdělit sobě i okolí, že "já už nemůžu!"
Ehm, my nemáme křeslo. Ani gauč nemáme, proto k nám taky nejezdí Kaťasovi. Ale já si ho seženu.
vystavil Hanka Kl. v
20:32
Komentáře: 4:
Sval se rovnou do postele, když nemáš křeslo :-). Já tik nejspíš za chvíli budu mít taky, jedna puberta zdárně odchází a druhá to tu začíná docela slušně rozbalovat... A ta holčičí je snad ještě horší :-)
Raz.
Máš u nás, kdybys ho fakt potřebovala, vrátím :-)
No jistě, sedět celý víkend na štokrleti, tak mám tik po celém těle :-))) Asi tedy navštívím raději Cífkovi :-))))Kaťas.
Ti to říkám už dobrej rok, že gauče je vám třeba, voe :)
Okomentovat
Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]
<< Domovská stránka