Rurálek

Husy patří na vodu. Hospodář je naložil do kárky, na hlavu jim položil kus kartonu, zajistil gumicukem a odvezl k Labi.

Husy na řeku nedůvěřivě hleděly a nic. Tak jsem je tam naházela. Jedna dostala amok ze samého štěstí, potápěla se a skákala nahoru dolů.

Babička pásla, děti se svlékly do trenek, plácaly si na břehu jezírka a já s Hospodářem jsme hrabali a nakládali seno. Povodí Labe nám tam zdarma udělalo senoseč břehů ďábelským strojem, na slunci to rychle uschlo a my skorobezpráce koláče odvezli domů. Všichni jsme vypadali velmi šťastně, cyklisté na tu idylku se zalíbením hleděli, soused se vyložil na plot a pozoroval závěrečnou scénu, kdy jsme husy cpali zpátky do káry, venkovský půvab sám.