Příběh exodu

... aneb jak se cikáni do Křivenic dostali.

Nebyli tady vždy. Byli totiž v Počáplech. Na trojúhelníkové křižovatce taky nebyl ten pěkný parčík odjakživa. Stávaly tam malinké domečky a v nich bydleli. Počapelští v té době nemívali ve zvyku nechávat kola jen tak na dvoře, prostě bralo se to tak, jak to bylo.

Než jednou černí kluci komusi bílému ve velké přesile vyťukli budku a dobří občané se po pár pivech sebrali z hospody. Nevolali policii, prostě hromadně vyrazili a jeden z domečků srovnali se zemí. Když mi to včera jeden barvitě vykládal, ani jsem nedutala. Neříkám tak ani tak, ale bylo to cítit silou, domobranou, davem, horkýma chlapskýma hlavama a pomstou, co nekouká napravo nalevo.

A od té doby žijí u nás.