To je taková idylka!
"Pani, vy máte tak krásnou rodinu, to jsou všechny vaše? Vážně, i ten tmavší chlapeček? Ty děti se ale maj, že maj takovejch sourozenců, to musí bejt pěkný, vyrůstat v takový rodině, budou mít na co vzpomínat, až budou velký! Ale že se s žehlením nadřete, mladá pani, že jo?"
Tak tohle absolvuju nejmíň dvakrát do týdne. Kde to lidi proboha vzali, že čím víc dětí, tím šťastnější dětství? Znamená to víc individualit, třecích ploch mezi nimi, víc dělení se, služby na domácí práce, strašlivej, ale fakt strašlivej řev, co je slyšet až k Labi, když hrajou večer fotbal.
A mimochodem, nežehlim, pani.
Tak tohle absolvuju nejmíň dvakrát do týdne. Kde to lidi proboha vzali, že čím víc dětí, tím šťastnější dětství? Znamená to víc individualit, třecích ploch mezi nimi, víc dělení se, služby na domácí práce, strašlivej, ale fakt strašlivej řev, co je slyšet až k Labi, když hrajou večer fotbal.
A mimochodem, nežehlim, pani.
vystavil Hanka Kl. v
11:55
Komentáře: 3:
Jako pátá z šesti dětí (od prvního mě dělí 17 let, od čtvrtého 11 a od šestého 2) si své zakotvení ve velké rodině celkem považuji. Ale takové věci člověku dojdou až když se sourozenci přestanou přetahovat o hračky a rodičovskou pozornost a začnou si pomáhat s řešením problémů, na které by jinak zůstali sami. Víc hlav totiž víc ví a pestrost životních zkušeností se hodí vždycky - některé zbytečné okliky už můžete minout, neboť do nich před vámi zabloudil sourozenec. A před rodiči klobouk dolů, protože až když se podaří "dorůst do rozumu", tak člověku dojde, kolik s ním měli táta s mámou práce a co všechno kolem bylo těžce zaplaceno fyzicky či psychicky. P.S. žehlívalo se jenom pro kojence, máma nás učila, jak správně věšet, aby se prádlo srovnalo samo. Zdravím! :-) Pikulík
Jsem matka šesti dětí a dnes, když jsou už skoro všichni dospělí (nejmledší-jediný, co je ještě doma má 17 let) jsem ráda, že jsem jejich dětství přežila ve zdraví.. Dnes jsou velcí a přes některé neshody drží pohromadě, tím spíš, když je nějaká rodinná krize. Neumím si představit,mít jen jedno, nebo dvě. Velká rodina je fajn- když jsou už z domu pryč a navštěvují mě vnoučata.
My jsme vždycky byli jenom dva a těch třecích ploch tam bylo jako kdyby nás bylo patnáct :) Jediná holka v celé rodině, oba bratránci kluci ... Pamatuju, že máma žehlila a žehlí pořád, já zatím žehličku nevlastním, ale asi brzo budu muset, je mi líto té tchýně, co to dělá za mě :D :D :D
Pevný nervy, Hani, to bude dobrý xx
Okomentovat
Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]
<< Domovská stránka