Přespolně

Ani jsem v slavné to be continued nějak pevně nevěřila, ale stalo se. Doběhla jsem pod liběchovský kostelík, zamávala přes vodu přátelům, u kterých Všechno dobře dopadne, a nějak se mi ještě nechtělo to otočit.

To mám často, že se mi to nechce otočit. Ale pak ty konce. Otočila jsem to v Beřkovicích a protože se mi nechtělo promenovat přes náves, střihla jsem to přes pole. Ještě že tak, teď už vím, že 3km doletu od nás za pár týdnů pokvete opravdu hodně svazenky.

No, jsem doma, nehraje se na to jak, že. (Ale nestopovala jsem :-) ) Jako jo, je to nejlevnější a tady v rovinatém Polabí ani ne moc bolestivý způsob, jak se dostat do kondice. Ale kdyby se dalo včelařit každý večer, určitě bych po běhání ani nevzdechla.