Altered state of conciousness

Jak teď poslední dobou moc nespím, tak se mi dějí zajímavé stavy. Standartní řvu-po-všech-dejte-mi-všichni-pokoj-bolí-mě-hlava netřeba popisovat, ale dneska kupříkladu přišel záchvat vděčnosti za úplně vše. Naházím nádobí do myčky, tableta, šup, už to jede. Převezmu od Erika náš příšernej lux (Erik vzápětí usedá ke stolu napsat petici za vysavač lepší), šoupu s ním po podlaze a raduju se, že prach a drobky do něj lítají sami. A to má kamarádka vysavač, takovej ten čmuchací, co běhá po pokojích sám bez přihrbené asistence majitelky, to je, co. Z koupelny se vyloženě radostně ozývá otáčení pračky v poslední fázi, jupíííí, ono to ždíme, a já se můžu rozhodnout, jestli pověsím nebo přeházím o padesát čísel výš do sušičky. O kus dál na poli soused odhání svou matku s motykou domů, že jí ty brambory vyorá traktorem.

Bože můj, žiju v požehnané době! :-)