Večírek

Včera se Erýsek zúčastnil narozeninového večírku, Honzík Rozehnalů měl osm let. Byla bojovka, vyhrál ji pětiletý Venouš, protože však neuměl číst, nepřečetl si, že vyluštění té tajenky, co kvůli ní lítal po Hvězdě jak o život, bylo: BUDE DORT! A byl dort, podával se na zahradě a vynalézaví osmiletí zjistili, že když se kopne do koniferů na zahradě, zvedne se z nich oblak pylu(holt jaro). To se mi líbilo taky, jen mě mrzelo, že se nemůžu přidat, no uznejte, odběhnout od kočárku a jít kopat do chudinek stromků...

Erýsek byl plný dojmů a večer ne a ne chtít do kanafasu. Položím - řev - prso - umyvadlo - položím - řev - prso ... Nakonec jsem vyměkla (Šmídko, ano, uznávám, jsem slabá matka a to dítě mě zotročí :-) ), vzala broučka do náruče a uspala nás jedním vrzem oba. Za to se mi odměnil vytrvalým spánkem od půl deváté do pěti do rána. Nádhera, takhle jsem se nevyspala měsíce (dva a půl).

Vlastíku, všechno nejlepší k svátku!