sobota 28. června 2008

Mateřská je relaxace, zhluboka se nadechnu...

Byla jsem znovu postavena před impertinentní dotaz, co jako na té mateřské dovolené pořád dělám, že si k tomu nechci brát žádnou práci jako jiné mé vysokoškolsky vzdělané kamarádky.
Musela jsem se zamyslet, jestli by se něco našlo v rámci mých přepestrých dnů, které trávím v uklizené dobře organizované domácnosti nebo na procházkách přírodou s dětnými kamarádkami (dítka samozřejmě za námi ve vzorném zástupu jedou na motorkách a nezastavují se ani nevztekají), něco, co by ospravedlnilo moji trestuhodnou zahálčivost. Natož občasné hodiny, kdy si nechám dítě pohlídat a věnuji se jen sama sobě.

Už to vím - učím Erýska mluvit. Celé dny do něj hučím, pojmenovávám předměty denní i občasné potřeby, pomalu ta slova opakuji, chválím jej a znovu je opakuji, aby si nezafixoval špatnou výslovnost. Dávám je do vět. Promyšlených vět, které se dají dobře vyslovit a zároveň popisují komplexnost okolního světa. Nenásilně Erýskovi předávají matčin pacifický světonázor. Tak to je. Nevím, kdo jiný by to za mě měl udělat. Je to pěkná práce a beru za ni pěkné peníze.

PS: Cítíte-li z těchto řádků ironii, pak jen lehkou.

Komentáře: 1:

Blogger Tata od Matěja řekl...

příště odpověz ty "zahálčivá": "v tom velkém volném mezičase pídím se Kantovou dialektikou"

29. června 2008 0:33  

Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

<< Domovská stránka