neděle 22. června 2008

Někdy člověku brnknou...

... přesně na tu strunku, která vyvolá nějakou ne/pěknou vzpomínku z dětství. Povídá mi tuhle jeden, že ať si z toho nic nedělám, že místo pořádné rodiny, jakou mají moje kamarádky, za námi chodí dva hostující tatínci na návštěvy. Prý: "Buď ráda, aspoň seš originální".
Kecy o originalitě jsem jako malá nesnášela - všechny měly svetřík z Polska, jenom já originál háčkovanou vestičku od obětavé maminky, popřípadě svetr z přeplétané vlny po dědečkovi. Jak já toužila po tom, být aspoň chvíli stádní zvíře. A to mi zřejmě zůstalo. Jestli to nebude tím, že na tu originalitu je člověk prostě sám.

Komentáře: 2:

Anonymous bláža řekl...

Co dodat? Snad jen to, že jednou to snad "vyjde" a pak přijdou další starosti a problémy.....
Drž se!

23. června 2008 11:40  
Blogger Hanka Kl. řekl...

Já jsem toho názoru, že to "vyšlo", Blážo. A tohle jsou asi jen ty další starosti a problémy. :-)

23. června 2008 16:33  

Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

<< Domovská stránka