Princip soukromého vlastnictví

Erýsek ho pochopil. Už ví, že věci mají své majitele. Na stole leží brýle, Erýsek je zkoumavě prohlíží a ptá se: "Babišky? Mamiky?" Přezůvky rozděluje spravedlivě podle velikosti: "Babišky. Mamiky. Dědou." Jen s bagříky a auty na pískovišti to neumí; když si právoplatný majitel při odchodu ze hřiště přichází svá vozidla vyzvednout, spustí tím pláč, který obvykle končívá, až když Erik narazí na jiný bagřík. A tak stále dokola. Dokonce si už jeden bagřík vyplakal. Dva dny ho nedal z ruky a vyprávěl mu: "Bagl. Dostal."