úterý 10. února 2009

Drezúra

Maminka šla na pracovní večeři, staral se (tradičně vzorně) tatínek. Ještě před odchodem jsem poslouchala, jak se kluci věnují nacvičování pádů střemhlav v postel a dmula se pýchou nad synkovou slovní zásobou. Po každé ráně Erýskův vysoký hlásek zavelel jiný povel: "Postavíme se!" (Prásk!) "Stoupneme si!" (Prásk!) "Zvedneme se!" (Prásk, protesty znaveného otce...) "Budeme vstávat!" (Prásk!)
Bylo mi velkého skoro líto, ale už mezi dveřmi jsem zaslechla i šťastný konec: "Ajvajs! Tatínku, jdeme jíst rozinky!"

Komentáře: 1:

Anonymous Pavlína řekl...

Moc hézkýýý!

10. února 2009 20:48  

Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

<< Domovská stránka