Paní sociální pracovnice, zatkněte mě!

Na rodinné oslavě jsme načichli kouřem. Kuřáci sice smrděli ohleduplně na chodbě, tam však také čekaly všechny naše zimní vrsty oblečení. Než jsem se oblékli, smrděli jsme celí. Na útěku z plynové komory jsem zapomněla Erýskovi vyměnit letní botky, které používáme jako bačkůrky, za zimní boty. Došlo mi to na autobusové zastávce, mezitím se Erýskovi v klouzavém obutí podařilo přistát na nose a skropit si bundičku nepřehlédnutelými kapkami krve.

Pak přijel autobus, Erýsek se posadil, natáhl před sebe nožky v letní výbavě, rozšmudlal si kapesníkem krev po obličeji, vydával výrazný cigaretový smrad a vesele se snažil kontaktovat paní na okolních sedačkách. Dlouho mi nebylo tak trapně, kam se hrabe druhé nemanželské břicho při procházce rodnou obcí.