úterý 24. února 2009

Syndrom malého šneka

Někdy to u nás doma ohledně různých potravin a pochutin probíhá podle následujících řádků:

Malý šnek u jahod
Ohrnoval pusinku.
Dejte pryč tenhle plod
Já chci papat brusinku.

Táta šnek přísně řek:
Nereptej a lízni si!
Když si dal, ochutnal
Div nevlezl do mísy.

Než si můj malý tvrdohlavý šnek lízne, zabere to i čtvrthodinku doprovázenou strašlivým řevem. Dnes jsem přišla na druhé možné řešení, jak z takové situace těžit. První řešení je v klidu usednout ke knize; než to Erýse přejde, jsem zase o pár stránek sečtělejší. Druhé řešení je ryze ženské a naprosto geniální: Jdu do koupelny, učešu a namaluju se. Ze zanedbané vynervené matky je půvabná žena, šnek si mezitím obvykle lízne a jsme spokojení oba.

Komentáře: 6:

Anonymous Anonymní řekl...

Já to musím M. normálně násilím narvat do pusy! Jak jsem to dřív coby bezdětné děvče u těch hrozných matek kritizovala....
Pak to sní a řve, že už není (viz Logika:-))

papu

24. února 2009 17:55  
Anonymous Anonymní řekl...

Hanas, ty jsi genialni!!! ja vim, proc te miluju. jen tak dal, neni nad upravenou matku tesne pred porodem :-)))))katas

24. února 2009 19:56  
Blogger Hanka Kl. řekl...

Já tě taky miluju, Kaťas! :-)(-:

24. února 2009 20:41  
Anonymous šňůra řekl...

Jak ale kvůli chlapům občas na sebe zapomínáme, že ... a nezáleží na tom, kolik jim je let ... :)

25. února 2009 12:27  
Blogger KH řekl...

odejít jsem ještě nezkusila! spíš jí řeknu, když nechceš, nebude nic jinýho, ani mlíko. obvykle řekne: ano, mami. a odejde od stolu spokojená...

25. února 2009 20:12  
Blogger Hanka Kl. řekl...

Erýs a Emmička - to jsou hlasitostí dvě naprosto odlišné kategorie...

25. února 2009 21:06  

Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

<< Domovská stránka