čtvrtek 30. dubna 2009

Magické rituály

Martina má Martina. Martin má zahradu. To jsem tu psala přesně před rokem, letos se na zahradě konala výroční akce, neb jsou stále šťastně spolu.

Erýsek odjel k dědovi, tak jsem si užívala dočasného jedináčka Rudýska jak zamlada, v šátku na těle; když se nemusím shýbat k jeho čurajícímu, kakajícímu, plačícímu a jinak náročnému staršímu bráchovi, hned se šátkuje snáz. Snědla jsem opečených buřtů a maršmelounů, až mi nebylo dobře, a zúčastnila se pálení "špatných časů".

To se dělá takhle - vezme se nějaká hořlavá přírodnina, hodí se jí na hrb všechno, co se člověku zrovna do života nehodí, a pak se obřadně spálí. Martin rozdělal hranici, že ji muselo být vidět až na Strahov, a každá páleníchtivá si vyrobila "špatné časy" podle svého gusta - asi jsem na tom ještě dobře, ty moje se skládaly z docela tenkých větviček, to třeba K. použila tlusté poleno. Naše ženské čarodějné řady nakonec ostýchavě rozšířil i muž - a hned rodilý Alsasan.

A už nám nezbyde, než to holt mít dobrý.

Komentáře: 0:

Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

<< Domovská stránka