Jak jsme jeli na svatbu

Sestřenka Lucie se dnes vdala. Gratulujeme! Těšili jsme se na svatbu, obzvlášť Erýsek byl silně namotivovaný na knedlíčkovou polévku. Sbalila jsem gala pro mne i malé svatebčánky a v předvečer kýžené události odjela k našim, je to od nich blíž.

V přednoc se oba svatebčánci poblili jak amina. Rudýsek tím, zdá se, skončil, Erýs v tom bohatýrsky pokračuje. Tak jsme se zase vrátili domů do Phy a já chtěla spáchat aspoň tu knedlíčkovku, aby nebyl smutný. (Pokud jste teď maně pomysleli na suchý rohlík a hořký čaj, vězte, že je to vcelku šumák. Neudrží ani knedlíčkovku, ani hořký čaj, tak jsem mu ji uvařila aspoň pro radost... a taky pro sebe.) Neměla jsem zavářku ani játra, ale kamarád nezklamal a dovezl výtečnou a přes kořeny až z Jílového z masny.

Maminka mi pak popsala do telefonu, jak to nevěstě slušelo, jaký upekla skvělý dort, a tak tu nad zbytkem štrůdlu sním o svatebních kremrolích a těším se na fotky.