O tvořivosti

Erýs čtvrtý den doma bez procházky, už postavil množství vlaků z dupla a domů z kostek, pokreslil mi půlku papírů do tiskárny a zatoužil projevit se výtvarně i v prostoru. Tak jsme dali co proto dvěma stoličkám z Ikea, vlastní návrhářka by je nepoznala. V půlce pracovního procesu jsem váhala, jestli se opravdu rozbrečet, nebo ty největší flekance na dřevě od barvy z tiskátek něčím přemalovat a tvářit se u toho děsně kreativně.

Tak jsem chvíli nahlas nadávala, pak se synovi omluvila a začala se tvářit děsně kreativně. Kupodivu, výsledek působí vcelku hravě. Muž, který sází lužní les, to ještě přelákne a to bude v obýváku krásy.

Den jsme zakončili přesprejováním unyle růžového trička na řvavě pink valentýnskou verzi se srdíčkem. To bude v obýváku lásky.

(M: "Erýsku, já se ti omlouvám za to nadávání."
E: "Maminko, já se ti omlouvám za to brečení."
Velkoryse jsem mu odpustila, já mrcha.)