Druhý pokus o bezdětný večer...

... následoval den poté. Erýska si odvedl velkej, to už je stará vesta. Ale první noc u tatínka měla čekat taky Rudýska. Do té doby neproblémový chlapeček vítající tatínka vždy širokým úsměvem vycítil, že tentokrát to není jen tak a při odchodu vřískal, obepínal mi šíji masitýma ručkama, byl na něj žalostný pohled. Tak jsem poslechla mateřského instinktu a zůstal doma. Další budíček v pět ráno, ale dnes jsem za něj byla prapodivně vděčná.