Druhý pokus o bezdětný večer...
... následoval den poté. Erýska si odvedl velkej, to už je stará vesta. Ale první noc u tatínka měla čekat taky Rudýska. Do té doby neproblémový chlapeček vítající tatínka vždy širokým úsměvem vycítil, že tentokrát to není jen tak a při odchodu vřískal, obepínal mi šíji masitýma ručkama, byl na něj žalostný pohled. Tak jsem poslechla mateřského instinktu a zůstal doma. Další budíček v pět ráno, ale dnes jsem za něj byla prapodivně vděčná.
Komentáře: 1:
.......je těžké si přiznat, že po srdceryvné scéně by si stejně s tatínkem úúúúúžasně užíval.
A ty by jsi byla celý večer přilepená na telefonu, kdy že to budou volat z té Motole, že je Rudýsek na jednotce intenzivní péče. Nevděčný to úděl matky...:-).
Beruška
Okomentovat
Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]
<< Domovská stránka