sobota 11. září 2010

Mírná forma retardace

Hospodářovy děti, a s nimi potažmo i moje, žijí značně odtržené do virtuální reality. Můžou se dívat na Večerníček, Animáček a přírodovědné pořady. Občas provede babička záškodnickou akci a pustí jim v naší nepřítomnosti Komisaře Rexe a Xenu. Stejně to poznáme. Děti pak pobíhají po baráku s meči za zády a hulákají cosi o tom, že ony tu mrtvolu vyčuchaly první.

Když včera Erýsek onemocněl a já ho chtěla udržet vleže v posteli, pustila jsem mu naši jedinou pohádkovou kazetu. Krtka. Večer to zjistily Hospodářovy děti a prosily, prosily, aby mohly Krtečka poslouchat taky. Žádnej ninja faktor, žádný spidermani. Máme doma bandu retardů.

Komentáře: 3:

Anonymous Anonymní řekl...

krásný!
v životě se asi často budou potkávat s lidmi, kteří se na ně jako na "retardy" budou dívat, ale to, Hanko, znáte ne?
Taky se majoritě nelíbí, jak si to vedete a kecá Vám do toho.
(a díky tomu, že jste jiná, čtu Váš blog a často souhlasím)

Veronika z Brna

13. září 2010 v 6:34  
Anonymous ET řekl...

Tyhle vaše rodinný storky naprosto žeru! Skvělá momentka.

13. září 2010 v 21:19  
Blogger Hanka Kl. řekl...

Ó děkuji. :-)

14. září 2010 v 12:13  

Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

<< Domovská stránka